Čís. 2685.

Pouhé označení v nákladním listu »kovový popel« neopravňuje ku použití nižší dopravní sazby.
(Rozh. ze dne 30. května 1923, Rv II 25/23.)
Za vagonové zásilky kovového popele vybral erár od příjemce dovozné dle oddílu В tarifu tř. A sazba 23 a domáhal se napotom nedoplatku, tvrdě, že dovozné bylo omylem vypočteno dle nesprávné sazbové položky a že mělo býti vypočteno dle vyšší sazby tř. I. výjimečného tarifu 3 A. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: Na nákladních listech obsahuje sice označení sporného zboží vedle slov »kovový popel« též ještě značku M 14 b, čímž jest poukázáno na položku 14 na str. 106 nákladního tarifu. Tento poukaz jest zbytečným a nesprávným, poněvadž tato položka vztahuje se na mosaz a mosazné odpadky, o které zde nejde. Ostatně i pro mosazné odpadky při zásilkách, 5000 kg převyšujících, platí sazba podle tř. II., takže také tímto poukazem M 14 b správa dráhy při počítání dovozného nemohla býti v omyl uvedena ohledně toho, jaké sazby má býti použito. V druhé řadě přijdou v úvahu ještě ustanovení nákladního tarifu odd. В, který obsahuje jména, jakými mají býti zásilky označeny, jakož i jednotlivé tarifní třídy, kterých má býti použito. Ve sporném případě jsou směrodatnými tato ustanovení nákladního tarifu: Na stránce 53 nákladního tarifu ze dne 1. ledna 1918 pod položkou 38 pod souborným označením (popel) jsou tato ustanovení: Pod písmenou a) pro popel, obsahující drahé kovy, jest předepsán vyšší tarif dle tř. I., pod položkou ve vz. b) jest uveden dřevěný popel, pod položkou ve vz. c) mosazný popel. Pro tyto oba druhy platí nižší sazba tř. II. Konečně pod písmenou d) stojí, že jde-li o popel, který není uveden v nákladním tarifu, že také pro takovýto popel platí nižší sazba tř. II. Souborné označení popela opatřeno jest značkou (O). Na str. 11 nákladního tarifu stojí, že jsou-li v nákladním tarifu určité druhy zboží uvedeny pod souborným označením, že takovéto souborné označení nepostačuje při označení zásilky na nákladním listě. Nemá-li se počítati nižší sazba tř. I., musí býti zásilka opatřena kromě souborného označení nebo místo souborného označení ještě zvláštním označením podle nákladního tarifu. Pakliže nákladní tarif zvláštního označení neobsahuje, musí býti zásilka opatřena označením, jaké jest v obchodním styku obvyklým, a kromě toho souborným označením tak, aby bylo zřejmo, ke ktviré položce nákladního tarifu zásilka patří. Konečně obsahuje nákladní tarif na str. 102 a 103 označení pod položkou 35. (písmena b) měděný popel s tím, že při zásilkách přes 5000 kg platí sazba tř. II. Znalec prohlásil, že spornou zásilku nelze označiti ani jako měděný popel, ani jako mosazný popel, nýbrž pouze jako kovový popel. Na základě znaleckých výpovědí a svědecké výpovědi bylo zjištěno, že zásilka byla označena způsobem, v obchodním styku obvyklým. Poněvadž označení »kovový popel« v nákladním tarifu vůbec nepřichází a slova »kovový popel« obsahují také souborné označení, z kteréhož jest zřejmo, že jde o zboží, patřící pod druh, uvedený na str. 53 nákladního tarifu polož. 38, vyhovuje toto označení také předpisu nákladního tarifu na str. 11. Není tudíž žalobce oprávněn, požadovati vyšší sazby tř. I., nýbrž přísluší mu pouze nižší sazba podle tř. II. Odesílatel neměl možnosti, označiti zboží jiným způsobem anebo přesněji, než jak to učinil. Jest zřejmo, že pro popel, obsahující kovy, pokud není v nákladním tarifu zvláštního ustanovení, má se počítati tarifní sazba tř. II. Ježto v nákladním tarifu označení »kovový popel« nepřichází, přísluší žalobci nárok pouze na sazbu podle tř. II. Jak z výpovědi svědka a ze znaleckého posudku vychází na jevo, jde zde o zboží, obsahující přes 50% věcí bezcenných (písek, koksový popel atd.), a odpovídá duchu nákladních předpisů, že za takovéto zboží musí se počítati nižší sazba, než sazba tř. I., která jest ustanovena pro popel, obsahující drahé kovy, ceny značně vyšší. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Důvody: Odvolací důvod nesprávného právního posouzení věci spatřuje žalující strana v tom, že první soudce je toho názoru, že označením zboží slovy »kovový popel« bylo zcela zřejmě udáno, že jde o zboží, patřící pod druh uvedený na straně 53 náklad, tarifu položka 38, že toto označení vyhovuje také předpisu nákladního tarifu na straně 11 a že tedy žalující strana je pouze oprávněna, požadovati nižší sazbu dle tř. II. Tento názor prvního soudce je prý naprosto nesprávným, jelikož v žel. tarifu o zboží díl I., odst. В není označení »kovový popel« M 14 b) a jelikož dle téhož tarifu díl I. odst. A § 56 nutno vedle hromadného označení neb místo tohoto označiti zboží tak, jak jest specielně označeno v klasifikaci zboží i s případnou značkou, tam uvedenou, nemá-li býti započítáno dovozné I. třídy; pro případ, že v této klasifikaci není onen druh zboží označen, nutno vedle označení, obvyklého v obchodním styku, uvésti hromadné označení tak, aby bylo zcela přesně prokázáno, že zboží patří pod onu příslušnou položku. Ustanovení tarifu jsou správně citována až na tvrzení, že zboží dlužno označiti i s případnou značkou, v klasifikaci uvedenou, neboť v dotyčných dílech nákladního tarifu není ničeho o tomto závazku odesílatelovu. Na str. 11 nákladního tarifu je pouze uvedeno, že souborné označení nepostačuje při označení zásilky na nákladním listě, že kromě souborného označení nebo místo něho zásilka ještě musí býti opatřena zvláštním označením podle nákladního tarifu, a, že, neobsahuje-li nákladní tarif zvláštního označení, zásilka musí býti opatřena označením, jaké jest v obchodním styku obvyklým, a kromě toho souborným označením tak, aby bylo zřejmo, ke které položce nákladního tarifu zásilka patří. Těmto předpisům však bylo v tomto případě vyhověno, což již první soudce docela správně odůvodnil. V nákladním tarifu jest pod položkou 38 souborné označení »popel« a potom jako druhy tohoto zboží popel obsahující drahé kovy, dřevěný popel, mosazný popel. Z posudku znalce plyne, že zásilku lze označiti jen jako kovový popel. Tento druh popela není sice uveden v nákladním tarifu; zásilka však byla opatřena označením, jaké jest v obchodním styku obvyklým. Dále není pochybnosti, že označení to opakuje souborné označení tarifu (popel), z kterého bylo zřejmo, ke které položce nákladního tarifu (38) zboží patří. Poukazuje-li odvolatel k tomu, že označení »kovový popel M 14 b« není v tarifu, nemohl zbytečný a nesprávný dodatek »M 14 b« dráhu uvésti v omyl, jelikož pro mosazné odpadky při zásilkách, 5000 kg převyšujících, platí nižší sazba.
Nejvyšší soud uznal dle žaloby.
Důvody:
Dlužno přisvědčiti dovoláni, že nižší soudy posoudily rozepři nesprávně (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), zamítnuvše žalobu o doplatek dovozného. Železnice jest hromadným dopravním prostředkem, a není možno, by její orgány v každém jednotlivém případě samy kontrolovaly správnost označení nákladu na nákladním listu a zkoumaly při výpočtu dovozného skutečnou povahu dopravovaného zboží. Konečným zjištěním dopravného musí býti pověřeni úředníci kontrolující, kterým ani fysicky není možno, by osobne povahu zboží určili. Proto obsahují jednak železniční dopravní řád, jednak příslušné tarify, jejichž předpisům se dle doložky, na nákladním listu otištěné, každý odesílatel podrobuje jako i podmínkám uzavřené dopravní smlouvy, ustanovení, z nichž plyne, že pro výpočet dovozného není rozhodnou jen skutečná povaha zboží, nýbrž také jeho označeni na nákladním listu. Všeobecné předpisy o počítání dovozného při nákladech, otištěné v železničním nákladním tarifu ze dne 1. ledna 1918 díl I. odd. В pod hlavou III., stanoví jako normální sazbu pro všechno dopravované zboží sazbu nejvyšší třídy I. a to nejen pro zboží, pro které tato sazba jest předepsána, nýbrž jmenovitě také pro všechno zboží, které není v klasifikaci zboží jménem uvedeno, nebo pro které není jiné tarifování výslovně nařízeno. Nižší sazby platí jen pro zboží, uvedené výslovně v tarifu, a další podmínkou jich užití jest, že zbozí bylo v nákladním listu poznačeno přesně názvem, v tarifu používaným. To předpisuje jednak odst. g citovaných »Všeobecných předpisů«, jednak odst. V. prováděcích ustanoveni k §u 56 žel. dopr. ř. tarifu díl I. odd. A. a § 57 žel. dopr. ř. ze dne 11. listopadu 1909 čís. 172 ř. zák. ustanovuje, že odesílatel nese všechny následky, které vzejdou z nesprávného, nepřesného a nedostačujícího vyplnění nákladního listu. Rozhodnutí rozepře závisí tedy na tom, zda bylo zaslané zboží poznačeno na nákladním listu tak, jak tarif pro použití nižší sazby I. třídy předpisuje. Odesílatel označil je jako »kovový popel M 14 b«. »Kovový popel« (Metallasche) není ani v klasifikaci zboží, ani jinde v tarifu uveden. Značka »M 14 b« vztahuje se patrně na stejnou položku v klasifikaci zboží, tam však není uveden »kovový popel«, nýbrž »mosazné škrabky« (Messingskrätze), tedy zboží, o němž slyšený znalec se vyjádřil, že jest zbožím jiným. Poznačení zboží v nákladním listu bylo následkem toho způsobilé, vzbuditi pochybnosti o skutečné jeho povaze a sazbu, podle které se mělo tarifovati, bylo nepřesné a nejasné a nebylo takové, by podle klasifikace zboží nebo jiných ustanovení tarifu se mohlo užíti nižší normální sazby I. třídy. Již proto jest žaloba na doplatek této sazby podle citovaných všeobecných předpisů o čítání dovozného a § 70 žel. dopr. ř. odůvodněna. Žalovaný tvrdí a oba nižší soudy mu přisvědčily, že pro dopravovaný kovový popel mělo býti užito sazby A 38 lit. c) nebo d), pod kterou náleží popele, obsahující mosaz a pocházející ze sléváren nebo tavíren, a popele, v klasifikaci výslovně nejmenované. Při tom bylo přehlédnuto, že pro tyto popele při náklade více než 10000 kg, o jaký v tomto případě jde, platí vozová ložní sazba B, která jest nižší než sazba A, předepsaná pod položkou »M 14 b«, již odesílatel uvedl v nákladním listu. Proto jsou nesprávné veškeré závěry, činěné žalovaným a nižšími soudy v tom směru, že dráha nemohla býti označením zboží v nákladním listu uvedena v omyl ohledně sazby, které by měla užíti. Mylné jsou také vývody obou rozsudků v tom směru, že by poznačení »kovový popel« vyhovovalo předpisu citovaných »Všeobecných předpisů o počítání dovozného« strana 11 lit. g). Slovo »popel« jest sice v klasifikaci uvedeno německým názvem »Asche« pod položkou A 38 jako označení hromadné, ale mimo to vyskytuje se i na jiných místech jako část slova složeného, na příklad pod pol. В 18 с) jako olověný popel (Bleiasche) a pod pol. K 36 jako měděný popel (Kupferasche), a jsou pro tyto popely stanoveny sazby vyšší než je sazba, které podle žalovaného v tomto případě užiti náleželo. Pouhým použitím slov »kovový popel« nebylo nijak dáno na jevo, že odesílatel má na mysli právě položku A 38. Dále nebylo přívlastkem »kovový« nikterak jasně vytknuto, ke kterému ze čtyř druhů popelů, pod pol. A 38 uvedených, a různě tarifovaných, má býti dopravovaný popel počítán; dle citovaných předpisů nestačí prosté připojení názvu, v obchodě obvyklého, z poznačení mělo býti zřejmo, že jde o tu kterou položku, tedy pol. A 38 lit. c) neb d). Poznačil-li odesílatel na nákladním listu sice nesprávně ale přesně položku M 14 b, mohl dojista připojiti i správnou položku klasifikačního seznamu a nelze souhlasiti se soudem prvé stolice, že přesnější označení sazby bylo vůbec nemožné.

Citace:

Rozhodnutí č. 2685. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 978-981.