Čís. 2327.

Nepřípustnost pořadu práva (§ 477 čís. 6 c. ř. s.) pro žalobu o nárok podléhající přihlášce ke konkursu, jež podána byla na úpadce po nebo v den vyhlášení úpadku.

(Rozh. ze dne 27. února 1923, R II 18/23.)
Žalobkyně domáhala se na žalované žalobou, zadanou na soudě dne 13. září 1921, by jí žalovaná dala к disposici dřevěnou kůlnu, kterou měla v podnájmu a kterou se podle písemního ujednání ze dne 1. července 1920 zavázala po skončení podnájemního poměru dáti žalobkyni v tehdejším stavu к disposici. Na jmění žalované byl vyhlášen úpadek dne 13. září 1921. Procesní soud prvé stolice rozhodl o žalobě ve věci. Odvolací soud zrušil rozsudek i s předchozím řízením pro zmatečnost a odmítl žalobu. Důvody: Podstatou svou není žaloba, o niž tu jde, žalobou na vyloučení věcí, do úpadkové podstaty nenáležejících ve smyslu §u 6 konk. ř., neboť žalobkyně ani netvrdí, že kůlna jest v držbě žalované, pokud se týče úpadkové podstaty, nýbrž žalobou z obligačního nároku žalobkyně vůči žalované na odevzdání kůlny po rozumu úmluvy ze dne 1. července 1920. Nárok tento podléhá však dle §u 14 konk. ř. přihlášce ke konkursu, takže dle §u 6 konk. ř. nemůže oproti žalované býti uplatňován. Sluší proto rozsudek a řízení prohlásiti dle §u 477 čís. 3 c. ř. s. za zmatečné.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nejvyšší soud sdílí právní názor odvolacího soudu, že rozsudek prvé stolice i s předchozím řízením jest zmatečný, avšak není zde zmatečnosti ve smyslu §u 477 čís. 3 c. ř. s., jak míní soud druhé stolice, nýbrž zmatečnost dle §u 477 čís. 6 c. ř. s. V tomto případě nejedná se o spor ve smyslu druhého a třetího odstavce §u 6 konk. ř., nýbrž, jak správně uvádí a odůvodňuje odvolací soud, o obligační nárok žalobkyně vůči žalované na odevzdání kůlny, jenž podléhá mimospornému řízení, upravenému v §ech 102 a násl. konk. ř. o přihlášení pohledávek konkursních věřitelů, pročež pořad práva jest vyloučen. Že úpadek na jmění žalované byl uvalen téhož dne, kdy byla podána žaloba, t. j. 13. září 1921, nevadí vzhledem к zásadě §u 2 konk. ř., že právní účinky úpadku nastávají jíž počátkem onoho dne, kdy edikt o uvalení úpadku byl vyvěšen na soudní desce úpadkového soudu. Jelikož dle prvého odstavce §u 6 konk. ř. po zahájení úpadkového řízení podání žaloby proti úpadci v záležitostech tam uvedených není přípustno a jelikož, jak výše dolíčeno, pořad práva jest vyloučen, soud prvé stolice nebyl povolán ani к rozhodnutí o oprávnění к rozepři.

Citace:

Rozhodnutí č. 2327. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 353-353.