Čís. 2203.

Projednán-li spor, patřící před senát, neprávem samosoudcem sborového soudu prvé stolice, jest řízení, počínajíc prvým líčením ve věci samé, zmatečným.
(Rozh. ze dne 24. ledna 1923, Rv I 760/22.).
Ve sporu o zaplaceni kupní ceny rozhodl v prvé stolici samosoudce. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů i s předchozím řízením, počínaje rokem o ústním jednání.

Důvody:

Žalobce žádal v žalobní prosbě, by odsouzen byl žalovaný, zaplatiti kupní cenu 31 200 Kč s přísl. Podle §§ 7 a 7 a) j. n. měl o této žalobě rozhodovati krajský soud ve tříčlenném senátě. Projednali a rozhodnouti tuto věc nebyl oprávněn samosoudce, nýbrž senát téhož sborového soudu a nebyl proto ten soud řádně dle zákonného předpisu obsazen, když od prvého ústního jednání projednával a rozhodoval věc samosoudce. Tato vada nebyla napravena a nemohla býti napravena úmluvou stran, že žádají, by jejich rozepře byla projednána a rozhodnuta samosoudcem. V tomto případě nejde o otázku příslušnosti, kterou by v jistých směrech mohly strany upraviti podle své libosti (§ 104 j. n.), nýbrž o otázku obsazení soudu, jak o tom svědčí zejména ustanovení §u 60 j. n., kdež se činí přesně rozdíl mezi soudní příslušností a obsazením soudu a o významu hodnoty předmětu sporu v obou dvou směrech. Ustanovení o obsazení soudu a tím podmíněného řízení jsou donucovacím právem (ius cogens) a disposici stran úplně vyňaty. Za tohoto stavu věci bylo řízení provedené samosoudcem od prvního ústního jednání zmatečné (§ 477 čís. 2 c. ř. s.). I projednání a rozhodnutí věci odvolacím soudem důsledkem toho také v nedostatečném obsazení stalo se zmatečným, když se opřelo o zmatečné jednání a rozhodnutí soudu prvé stolice. Na zmatečnost tuto bylo by vzíti zřetel, i kdyby ji dovolatel nevytýkal, a musilo proto dojíti ke zrušení rozsudků obou předchozích soudu i jednání jim předcházejícího, pokud je zmatečné (§§ 494, 503 čís. 1 a 510 odstavec druhý c. ř. s.).

Citace:

Rozhodnutí č. 2203. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 141-142.