Čís. 2139.

Prohlásil-li soud za souhlasu stran jednání skončeným dle §u 193 c. ř. s, není povinen, by pak vyrozuměl strany o tom, že došel posudek znalecký.
Zvyklosti a prodejní podmínky bursovní nejsou zákonnými normami všeobecné platnosti a soud může k nim přihlédnouti jen tehdy, tvrdí-li a prokáže-li strana, jich se dovolávající, skutečnosti, z nichž vyplývá závaznost jich pro určitý právní poměr. Ve směru tom platí zákaz §u 482 c. ř. s,
(Rozh. ze dne 3. ledna 1923, Rv I 712/22.).
Žalobu o zaplacení kupní ceny za dodanou přízi procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud jí vyhověl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.

Důvody:

Vady řízení shledává dovolatel jak ve způsobu, jímž proveden byl
důkaz znalecký, tak i v použití jeho pro přesvědčení, z něhož vycházel odvolací soud při rozhodování o tom, zda dodávka odpovídala smlouvě. Neprávem vytýká dovolání, že odvolací soud nezachoval se dle §u 360 odstavec druhý c. ř. s., nevyrozuměv strany o tom, že došel písemný posudek znalecký. Odvolací soud prohlásil jednání skončeným podle § 193 c. ř. s., věděl proto dovolatel, že bude ve věci rozhodnuto bez dalšího jednáni, jakmile spis dojde. Souhlasiv s tímto opatřením vzdal se dalšího jednání. Dovolání dále namítá, že posudek znalecký i rozsudek odvolacího soudu odporují zvyklostem pražské bursy i prodejním podmínkám spolku »Verein Schafwoll- und Baumwoll Streichgarnspinner«, dle nichž dodávka příze 1.32 mm odpovídá objednávce příze 1.5 mm. V tomto odporu shledává dovolání jak vadu řízení, tak i nesprávné právní posouzení věci. Dovolatel však přehlíží svůj skutkový přednes před soudem procesním, v němž omezil se jedině na námitku, že výtka vadnosti dodaného zboží je podle čl. 349 obch. zák. prekludována. Uvedené zvyklosti a prodejní podmínky nejsou zákonnými normami všeobecně platnými, nýbrž předpisy, platícími pro případy, v nichž se jim strany podrobily. Soud může k nim proto přihlédnouti jen tehdy, tvrdí a prokáže-li strana, jich se dovolávající, skutečnosti, z nichž vyplývá závaznost předpisu těch pro určitý právní poměr. Žalobce dovolává se předpisů těch teprve v řízení dovolacím, předkládaje s dovolacím spisem výtisk prodejních podmínek, a poukazuje na všeobecnou známost zvyklostí pražské bursy. V předchozím řízení se o závaznosti těchto ustanovení nezmínil. Odvolací soud neměl proto důvodu, by sporný poměr posuzoval dle těchto předpisů, jichž závaznost nebyla odůvodněna skutkovým přednesem stran. Není tu proto vytýkané vady řízení, a odvolací soud posoudil věc správně, nepřihlédnuv k uvedeným ustanovením.

Citace:

Rozhodnutí č. 2139. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 25-25.