Čís. 2188.


Ustanovení §u 830 obč. zák., podle něhož nelze domáhati se zrušení společenství, stalo-li by se tak v nevčas, platí i pro případ §u 834 obč. zák..
Nemohou-li se společníci shodnouti o nákladech na opravu společné věci, rozhodne o tom soud v řízení nesporném.

(Rozh. ze dne 23. ledna 1923, R I 57/23.).
Proti žalobě, jíž domáhala se jedna ze spoluvlastnic domu proti ostatním, by byly uznány povinnými, svoliti k opravám ve společném domě a přispěti na potřebné náklady, vznesly žalované námitku nepřípustnosti pořadu práva, jíž soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Žalované namítají nepřípustnost pořadu práva, poněvadž se jedná o podstatné změny a opravy, o kterých lze rozhodovati toliko v řízení nesporném. Opravy, v žalobě uvedené, dlužno pokládati jak podle rozsahu tak podle nákladu za důležitá správní opatření, která sloužiti mají k lepšímu užívání hlavní věci. Jsou tudíž směrodatná ustanovení §§ 834 a 835 obč. zák. Dle ustanovení §u 835 obč. zák. má, nedohodnou-li se účastníci a nechtějí-li rozhodnutí, zdali opravy mají býti provedeny čili nic, přenechati hřebí nebo rozhodčímu, o tom rozhodnouti soudce. Rozhodnutí toto nelze však vynésti po sporném řízení, nýbrž po šetření v řízení nesporném, poněvadž se nejedná o uplatnění soukromého práva, nýbrž o správní opatření, o jehož přípustnosti může také hřebí nebo rozhodčí rozhodnouti, a ustanovení §u 835 obč. zák. spočívá na téže zásadě, jako ustanovení §u 836 obč. zák., ohledně něhož není pochyby, že ustanovení společného správce soudcem se může státi toliko v řízení nesporném. Rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva. Důvody: Občanský zákonník v hlavě 16. rozeznává při věcném společenství dvojí případ střetnutí se zájmů jednotlivých podílníků: 1. Jde-li o taková jednání, v nichž spatřovati jest nakládání podílem druhého účastníka a které jsou tedy porušením individuelních práv tohoto podílníka (§ 828 a 829 obč. zák.), nerozhoduje většina hlasů, nýbrž třeba jest souhlasu všech podílníků; to na př. platí, jde-li o zcizení parcely k společnému souboru patřící. 2. Jde-li však o úkony správy společného statku, neplatí předpis §u 829 obč. zák.a nebyl by obdobný předpis ani účelným, poněvadž správa kmenového statku vyžaduje mnohdy okamžitých opatření, by věc nepodlehla zkáze nebo aby nevznikla nenahraditelná škoda. Proto dle §u 833 obč. zák. rozhoduje v otázkách správy většina podílníků, ježto zákonodárce má za to, že opatření, na nichž se usnese většina, budou také vskutku prospěšná. Většina hlasu platí dle §u 834 obč. zák. i v těch případech, kde jde o důležitější opravy, jichž jest třeba k uchování nebo lepšímu využití kmenového jmění. V tomto případě, kde nejde o úkony obyčejné správy, mají přehlasovaní podílníci pouze právo, by buď žádali jistotu za budoucí škodu, nebo domáhali se zrušení společenství, při čemž neplatí předpis §u 830 obč. zák. a společenství zrušiti jest i tehdy, děje-li se to nevčas nebo ku škodě druhých podílníků. Usnese-li se tudíž většina podílníků na správních opatřeních, nerozhoduje již soudce o tom, zda jsou opatření nutná neb účelná, a přehlasovaní podílníci musí se těmto opatřením podrobiti, jinými slovy: jen tehdy jest dán podnět, aby soudce dle §u 835 obč. zák. v nesporném řízení učinil správní opatření, které jest nutno neb účelno, když na jeho provedení se nemůže většina sjednotiti. Rozhodnutí, uveřejněné ve sbírce Gl. U. pod č. 2933, na němž prvý soudce své usnesení zakládá, vztahovalo se na případ, kde byly dvě osoby vlastníky usedlosti, každá jednou ideální polovicí, a nebylo možno v otázkách správy docíliti většiny, kdyžtě jeden ze spoluvlastníků nesouhlasil s opravami, které chtěl druhý spoluvlastník prováděti. Na tento případ, kde na provedení oprav, v žalobě uvedených, usnesla se žalobkyně jakožto vlastnice tří ideálních čtvrtin kmenového statku, tudíž jako představitelka většiny, nelze předpisu §u 835 obč. zák. použíti. Podotýká se ještě, že nejde tu ani o případ, zda a v jaké výši zříditi jest jistotu za budoucí škody z oprav. Není tu případu, kde by soud v řízení nesporném měl činiti nějaké správní opatření ve smyslu §u 833 a násl. obč. zák. Nechtějí-li se přehlasovaní podílníci podrobi ti závazkům, které plynou na základě věcného společenství z onoho rozhodnutí většiny podílníků, muže je tato většina žalovati o splnění povinností, ze společenství plynoucích, právě tak, jako by šlo o splnění peněžních závazků. Soudce o tomto nároku rozhodne dle §u 1 j. n. ve sporném řízení dle zásad hmotného práva občanského. Takovou žalobou jest i žaloba, o niž jde. Žaloba ve svém záhlaví označena jest sice jako žaloba »o svolení k opravě společného domku« a do konečné prosby jest pojata věta, že žalovaná strana jest povinna svoliti, by ve společném domě bylo provedeno 15 oprav, podrobně vypočtených, avšak tato věta nemá toho významu, že soudce má rozhodnosti o účelnosti nebo nutnosti těchto oprav, tudíž sám provésti určitý úkon správy; touto větou žádá se pouze o výrok, že odpor žalovaných proti provedení těchto oprav jest vzhledem k usnesení většiny marným a že žalované důsledkem toho jsou povinny k určitému plnění, v dalším bodě prosby žalobní uvedenému.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.

Důvody:


S výkladem §u 834 obč. zák. v napadeném usnesení lze souhlasiti jen potud, pokud se neuvádí, že předpis §u 830 obč. zák. (zrušení společenství v nevčas) neplatí v případě §u 834 obč. zák.. Názor rekursního soudu jest v této příčině právně mylným; ustanovení toto samo nemá předpisu, svědčícího tomuto názoru, ustanovení §u 830 obč. zák. jest všeobecné a nikterak jen na některé případy obmezené. Ostatně, že i v případě §u 834 obč. zák. má platnost ustanovení §u 830 obč. zák., vyplývá z dalšího ustanovení §u 835 obč. zák. ». . . nebo stalo-li by se vystoupení v nevčas . . . má rozhodnouti.« Jest tedy i tu výslovně uznáno, že nutno dbáti toho, zda neděje se zrušení společenství v nevhodnou dobu. Nelze však ani souhlasiti s názorem rekursního soudu, kde se uvádí, že soudce dle §u 835 obč. zák. má učiniti v nesporném řízení správní opatření, které jest nutno neb účelno, nemůže-li se většina na jeho provedení sjednotiti. Ustanovení toto má na mysli jiné případy a jest v tak úzkém spojení s §em 834 obč. zák., že jen v tomto vztahu muže býti vykládáno. Usnese-li se většina společníku na změnách podle §u 834 obč. zák., musí se menšina podrobiti, muže však žádati zajištění před budoucí škodou nebo žádati zrušení společenství. Jelikož však zákonodárce nechce společníky proti jejich vůli nutiti, aby zrušili společenství, jelikož by v tom bylo obmezování vlastnického práva, učinil právě v §u 835 obč. zák. opatření pro případ, že by vystoupiti nechtěli a většina se zdráhala, dáti jim žádanou jistotu, nebo že by vystoupení se mělo státi v dobu nepříhodnou. Tu mohou společníci svěřiti svou věc buďto hřebí nebo rozhodčímu a, kdyby o tomto způsobu řešení nemohli docíliti jednomyslnosti, má soudce rozhodnouti, zda má vůbec dojíti ke změnám většinou usneseným či zda má se od nich upustiti, dále pak, zda má v onom případě jistota býti menšině složena čili nic. Rozhod- nutí toto má se státi nikoli v řízení sporném, nýbrž na základě šetření v řízení nesporném, vždyť nejde tu o vymáhání sporného soukromého práva, nýbrž o správní opatření, o němž dokonce i hřebí a rozhodčí mohou rozhodnouti. Také v případě tomto — ať se už pohlíží na prosbu žalobní jen jako na prosbu o plnění náhrady poměrných nákladů k potřebným opravám a o dání zálohy — nelze přehlédnouti, že žalovaní uznávají, že je třeba nějakých oprav, zdráhají se však na ně přispěti pro nepoměr výše nákladů na opravy ku skutečné ceně domku a prohlásily,
že jsou ochotny zrušiti posavadní společenství. Jest tu tedy případ §u 834 obč. zák. a nutno tu v nesporném řízení, jak už výše uvedeno, postupovati a rozhodnouti.
Citace:
Rozhodnutí č. 2188. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 108-111.