Čís. 2144.Dvorský dekret ze dne 18. května 1841, čís. 538 sb. z. s., byl derogován ustanovením §u 19 nesp. říz.Vliv onemocnění toho. komu v mimosporném řízení uložen jako donucovací prostředek trest vězení, na výkon tohoto trestu.(Rozh. ze dne 9. ledna 1923, R 1 1432 22.).Pavlína T-ová domáhala se prominutí trestu vězení, jež jí byly právoplatně uloženy pro maření styku jejích dětí s otcem jejich Jidřichem T-em, tvrdíc, že by následkem jejího porušeného zdraví byl výkon jich pro ni pohromou, neb alespoň přeměny jich v přiměřený trest na penězích. Soud prvé stolice návrh její zamítl, vycházeje z názoru, že není pro něj v zákoně opory, soud rekursní však vyslovil názor, že prominutí nebo přeměna trestu vězení v trest na penězích jsou dle obdoby dekretu dvorní komory ze dne 18. května 1841, čís. 538 sb. z. s. přípustný, a nařídil soudu prvé stolice, by konal šetření o tom, zda jsou tu předpoklady pro prominutí zmíněných trestu, nebo přeměnu jich v pokuty a by pak ve věci znovu rozhodl.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.DůvodyLze ponechati stranou řešení otázky, vztahovala-li se působnost dekretu dvorní kanceláře pouze na území, pro něž výslovně byl vydán, či též na ostatní území bývalého Rakouska, a možno-li ho použiti obdobně i jde-li o prominutí trestu vězení nebo jeho přeměnu v pokutu, ježto předpis jeho byl ustanovením §u 19 nesp. říz., jako zákona pozdějšího, derogován. Je-li tvrzení Pavlíny T-ové o její churavosti správným a nebylo-li by lze proto tresty vězení na ní vykonati, bylo by soudu prvé stolice postupovali podle předpisu §u 365 ex. ř., ježto exekuci na základě právoplatných rozhodnutí ve věcech nesporných možno věsti dle ustanovení §u 19 nesp. říz. i podle předpisů civilního řádu soudního, nyní dle řádu exekučního.