NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 2510.
V tom, že odesílatel, byv k tomu nucen předpisy o vývozu do ciziny, zaslal zboží v t. zv. vagonu sběrném, dlužno spatřovati omluvitelnou odchylku od ujednaného způsobu dopravy (čl. 345 obch. zák.).
(Rozh. ze dne 17. dubna 1923, Rv I 1250/22.) Vídeňská firma N. koupila od pražského obchodníka tři bedny zboží, jež mely býti zaslány do Vídně na její adresu. Prodatel zaslal však bedny ve sběrném voze na firmu A. ve Vídni, jež je vydala žalobci teprve po delší době ve stavu vadném. Žaloba o náhradu škody proti prodateli byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:

Dovolatel shledává zavinění žalovaného v tom, že nejednal podle úmluvy a předpisu zákona, zaslav zboží, pro žalobce určené, cizí osobě, totiž firmě A. ve Vídni. Při tom však nechává dovolatel bez povšimnutí zjištění nižších soudů, že v době, kdy mělo býti zboží ve 3 bednách žalobci odesláno, nebylo přípustno, posílati do Rakouska t. zv. kusové zboží, nýbrž toliko zásilky vagonové a to v cizozemských vagonech a že tedy musilo býti zboží, pro žalobce určené, přiloženo k jiné zásilce vagonové, která mohla býti odeslána na jediného adresáta. Toto zjištění nebylo napadeno. Uchýlil-li se tedy žalovaný od úmluvy, zaslati zboží na adresu žalobcovu, nestalo se tak bez naléhavé příčiny (čl. 345 obch. zák.). Že by byla tato překážka v dopravě kusového zboží trvala jen krátkou dobu, nebylo ve sporu tvrzeno a nelze tedy k této okolnosti hlcděti. Nejde tedy o svévoli, nedbalost nebo nedopatření na straně žalovaného při odeslání zboží, nýbrž o nutnou úchylku od smluveného způsobu dopravy. Otázka, zda uvedení avisáta v nákladním listu odpovídalo zákonu čili nic, nemá pro spor významu, poněvadž tato okolnost není v příčinné souvislosti se žalobcovou škodou. Že by byl žalovaný zboží ve sběrném vagonu odeslal jen z toho důvodu, že současně posílal 51 beden železného zboží na firmu A., není zjištěno, a nelze tudíž k tomuto tvrzení přihlížeti, nehledě ani k tomu, že mu odporuje předložená korespondence, podle níž žalovaný odevzdal 3 bedny určené pro žalobce spediterské firmě K. M. s příkazem, aby byly odeslány žalobci. Správně použily nižší stolice na tento případ ustanovení čl. 345 obch. zák., poněvadž otázka, na čí adresu má býti zboží odesláno, týká se způsobu dopravy. Když pak jest zjištěno, že žalovaný (jeho spediter) zboží jinak než ve sběrném vagoně na adresu jiné firmy zaslati nemohl, a že tato úchylka od smluveného způsobu dopravy byla nutná, nemůže býti žalovaný činěn odpovědným za škodu, která povstala tím, že firma A. zboží včas žalobci nevydala.

Citace:

Rozhodnutí č. 2510. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 654-655.