Čís. 2167.

Ručení za škodu způsobenou přetržením drátu elektrického vedení o vysokém napětí.
Podnikatel ručí, uvedl-li vedení v provoz, aniž by bylo schváleno příslušným úřadem (nař. min. z 29. října 1909, čís. 12/2 XXVI. ex 1908, úřední list pro obchodní a živnostenskou správu z r. 1909 str. 276). Není věcí poškozeného, by udal, kterých vhodných prostředků bylo k zamezení škody použíti, stačí, prokázal-li nedostatečnost zařízení v tomto směru.
(Rozh. ze dne 16. ledna 1923, Rv 1 696/22).
Žalobce jel s kravským spřežením po silnici, podle níž stály sloupy
s elektrickým vedením vysokého napětí. Když vůz dojížděl k lesu, šlápla jedna z krav na přetržený drát elektrického vedení, byla zabita, žalobce poraněn a vůz poškozen. Drát byl přetržen padajícím stromem při kácení lesa, náležejícího panství S. Žalobu o náhradu škody proti majiteli elektrárny oba nižší soudу co do důvodů zamítly.
Nejvyšší soud uznal žalobní nárok co do důvodu po právu.

Důvody:

Dovolání nelze odepříti oprávnění. Dle §u 15 živn. ř. a nař. min. obchodu a vnitra ze dne 25. března 1883 čís. 141 ř. zák. vázáno jest nejenom živnostenské provádění zařízení pro výrobu, rozvod elektřiny k účelům osvětlování, přenášení síly anebo jinakému živnostenskému použití, nýbrž i živnostenský provoz takových zařízení, ať je provozováno osobou jednotlivou neb osobou právnickou, na udělení koncese politickým úřadem zemským. Dle cit. nař. jest při udělení koncese bráti zřetel na poměry místní a ohledy policejního dozírání a schválení provozovacího zařízení, má se díti pořadem ediktálního řízení, vytčeného v §§ 27 a násl. živn. řádu za přivzetí znalců. Až do vydání regulativu, na něž dle cit. nař. bylo pomýšleno, mají pro schválení závazně platiti pravidla, obsažená v bezpečnostních předpisech pro elektrická siluproudná zařízení (Sicherheitsvorschriften für elektrische Starkstromanlagen), vydaných elektrotechnickým spolkem ve Vídni (nař. min. ze dne 29. října 1909 čís. 12/2 XXVI. ex 1908, úřední list pro obchodní a živnostenskou správu z r. 1909 str. 276). Dle §u 25 živn. řádu nesmí provozovací zařízení býti zřízeno před schválením, dle něhož teprve vysloveno býti má, zda navržené zařízení jest z ohledu živnostensko-policejních přípustné (§ 30 živn. ř.). V projednávaném případě jest nesporno, že elektrovodné zařízení žalovaného pro rozvod silného proudu nebylo dosud ani povoleno ani schváleno. Dle zjištění předchozích stolic udála se škoda, jejíž náhrady se žalobce tímto sporem domáhá, v ten způsob, že na elektrovodné linii poblíž lesa přetržen byl při kácení stromů v tomto lese padajícím skáceným stromem elektrovodný drát, upevněný na dvou sloupech, od sebe 31 m vzdálených, jeden konec drátu toho spadl na veřejnou cestu, při linii té jdoucí a pouze 3.50 m širokou, a jedna z krav žalobcových, zapřažená do povozu, jedoucího pro chvoj, na tento drát vstoupila a proudem o vysokém napětí, tímto drátem probíhajícím, byla usmrcena. Žalobce domáhá se náhrady škody, z toho povstalé, a uvádí k opodstatnění žalobního nároku mimo jiné, že elektrovodné zařízení o tomto silném napětí bylo zřízeno a jest provozováno bez úředního povolení a schválení, že přetržení drátu stalo se z příčiny nedostatečného zařízení a udržování elektrovodní sítě, že se přihází často, aniž by učiněno byli» opatření a zabezpečení, jímž by se takovým případům a nebezpečím z toho vznikajícím zabránilo. Správa panství S., jež žalovanému povolila vedení elektrického zařízení lesem (při němž se úraz stal), vyloučila výslovně jakékoli ručení za škody z toho povstalé a nepřevzala vůči elektrárně ani závazku, hlásiti jí kácení stromů, které se v onom lese při elektrickém vedení často podniká. O okolnostech, vztahujících se k tvrzeným nedostatkům zařízení a jeho udržování, nabídl žalobce i důkaz znalci. Předchozí stolice neuznaly žalobní nárok oprávněným podstatně z toho důvodu, že nejde ani o bezprávný čin žalovaného ani o nějaké zaviněné opominutí; žalobce prý ani neuvedl, kterým způsobeni mělo a mohlo býti zabráněno přetržení drátu a jeho pádu na cestu, jež nestalo se asi náhodou, ku které by byl žalovaný podnětu zavdal, nýbrž ze zavinění třetí osoby, totiž toho. kdo strom kácel. Nedostatek povolení a schválení provozovacího zařízeni nemá prý významu, neboť příhoda byla by se udála, i kdyby zařízení to bylo bývalo schváleno. S těmito názory arciť souhlasiti nelze, neboť předchozí stolice přehlížejí zúplna právní význam a důsledek toho, že elektrovodné zařízení žalovaného nebylo,
jak zákon předpisuje, úředně ani povoleno ani schváleno, přes to však v provoz uvedeno, a zneuznávají tím zcela účel zákonného předpisu o předchozím schválení takovýchto živnostenských provozoven, kterým přece zajištěno býti má, aby taková zařízení, jež, jak § 25 živn. ř. mimo jiné uvádí, dle svých provozovacích způsobů, bezpečnost ohrožujících, způsobilá jsou přivoditi nebezpečí pro okolí, byla zřízena dle příslušných technických hledisek a možnosti, dle stavu vědy dostupných, vhodně a náležitě a zejména, aby zabezpečena byla takovým způsobem, by zabráněno bylo nebezpečím, z provozu jejich pro okolí vzcházejícím. Jde o zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny o vysokém napětí (5000 volt), tedy o zařízení, jež dle povahy svého provozu vyžaduje ve zvýšené míře bezpečnostních záruk. Dlužno-li při tomto zařízení počítati
s přetržením elektrovodných drátu ať z příčin, ve vlastnostech jeho spočívajících, anebo z příčin jinakých (vlivy počasí, živelní příhody, náhoda nebo i čin třetích osob) jako se zjevem, jemuž se zúplna vyvarovati nelze, nutno z naléhavých ohledu bezpečnosti provozu neúchylně na tom trvati, aby pro takové příhody bylo zařízení, zejména vedení ve volných prostorách, podél veřejných cest a na veřejných místech zabezpečeno tak, by přetržený elektrovodní drát nepadl na veřejnou cestu anebo místo, jež určeno jest obecné potřebě a volnému a bezpečnému používání obecenstva. Projednávaný případ znázorňuje dle skutkových zjištění jasně potřebu takového zabezpečení a zároveň i nedostatky zařízení, spočívající v tom, že tohoto zabezpečení elektrický podnik žalovaného po této stránce zúplna postrádá. Nehledě k tomu, že se dle zjištění případy přetržení drátu častěji přiházejí, spadl v tomto případě přetržený elektrovodný drát o délce 31 m svým delším koncem do cesty poměrně úzké a ohrožoval její bezpečnost na prostoře poměrně dosti značné; elektrickým proudem o vysokém napětí, drátem procházejícím, byla zabita kráva, vážně ohrožen žalobce, jeho manželka, svědek i jiné osoby. Porucha nastalá z večera jednoho dne byla napravena teprve druhý den z rána. Že zabezpečení proti takovýmto příhodám bezvýjimečně nutné, jest i možné (ochranná síť, podchycovací zařízení, zmenšení vzdálenosti mezi sloupy, jiný směr vedení aneb úprava okolí, ostatně viz §§ 74 a 75 bezpeč. předpisů shora cit.), o tom nemůže býti ani bez znaleckého posouzení věci pochybnosti. Ostatně uznal žalovaný sám potřebu zabezpečení tohoto vedení při lese potud, že si — jak sám tvrdí — od správy panství S. vymiňoval, že mu má býti každé kácení dříví v lese předem hlášeno; nahlížel tedy sám nebezpečí z této nebezpečné polohy a nezabezpečeného stavu elektrického vedení hrozící, leč na nahodilostech tohoto prostinkého opatření nesmí bezpečnost provozu tak nebezpečného podniku záviseti. Nelze na žalobci požadovati, jak to činí předchozí stolice, aby udal podrobně, kterými technickými prostředky mělo býti toto zabezpečení provedeno; vady tyto dle jich technického způsobu seznati a určiti předpokládá odbornou znalost, již nelze žalobci přisuzovati a jest věcí odborného úředního zkoumání, jež zákon za účelem schválení předpisuje. Stačí, když žalobce opodstatnil a prokázal nedostatečnost zařízení po této stránce a bylo by věcí žalovaného, by prokázal on, že zařídil vše, со k odvrácení nebezpečí bylo dle daných poměrů nutno zaříditi. Toho však žalovaný nejen neučinil, nýbrž stihá ho naopak vina, že nesplnil ani to, k čemu ho v zájmu bezpečnosti provozu zavazuje výslovný a přímý předpis zákona, totiž že toto elektrické zařízení zřídil, v provoz uvedl a provozoval, aniž by si byl zjednal zákonem předepsané k tomu povolení a schválení provozovacího zařízení. Tím dopustil se opominutí pokud se týče jednání protiprávního (§ 1294 obč. zák.), které již samo o sobě zakládá jeho závazek k náhradě škody, pokud vzešla z příčinné souvislosti s ním (§ 1295 obč.zák.). O této příčinné souvislosti však v tomto případě nemůže býti sporu, neboť je jisto, že by byla škoda nevzešla, kdyby byl žalovaný, zachovávaje zákon, před schválením elektr. zařízení je v provoz neuvedl. Poukazují-li nižší stolice na to, že přetržení drátu bylo zaviněno kácením stromů v lese poblíž vedení, tudíž — jak soudí — z viny osoby třetí, šlo by v tomto případě nanejvýše o souběžné zavinění této osoby třetí. Přitom nelze však přehlíželi, že zavinění této třetí osoby mohlo by se nanejvýše vztahovati jen na přetržení drátu; že však přetržený drát mohl spadnouti na cestu a tam teprve způsobil škodu, o niž se jedná, bylo zaviněno nedostatkem náležitého zabezpečení elektrického vedení proti takovýmto příhodám. Tento nedostatek nebyl by však nastal pokud se týče byl by odstraněn — tak aspoň předpokládati dlužno dle účelu předepsaného úředního zkoumání a dle pravidel pro to vydaných — kdyby si byl žalovaný, jak k tomu dle zákona povinen byl, vymohl toto úřední schválení svého provozovacího zařízení dříve, než je v provoz uvedl. Neučinil-li tak a přestoupil-li zákon, který takovým poškozením zabrániti hledí, ručí dle předpisu §u 1311 obč. zák. za každou škodu, která by jinak nebyla nastala, což dle toho, co bylo uvedeno, lze důvodně předpokládati o škodě, v tomto případě způsobené, aniž je pro to třeba přesného dukazu, který při povaze věci vlastně ani možným není. Nelze tedy souhlasiti s úsudkem nižších stolic, že by se poškození bylo událo i kdyby zařízení žalovaného bylo bývalo schváleno, neboť tím se v zneuznání účelu předepsaného úředního schválení zcela nepřípadně projevuje mínění, že by bylo zařízeni schváleno i v tomto, bezpečnosti nevyhovujícím stavu. Z těchto úvah vyplývá oprávněnost žalobního nároku co do důvodu jeho, důsledkem čehož bylo dovolání z uplatněného do- volacího důvodu §11 503 čís. 4 c. ř. s. vyhověti ve smyslu shora uvedeného výroku.

Citace:

Rozhodnutí č. 2167. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 76-80.