Čís. 2657.

Nedostatečná topnost prodaného a dodaného individuelního uhlí, obchodnicky srozumitelně označeného, není jeho vadností, nýbrž jeho vlastností.
(Rozh. ze dne 23. května 1923, Rv II 16/23.)
Žalovaná opavská firma objednala u žalobkyně trutnovské kotlové uhlí. Žalobkyně, dodavši uhlí, domáhala se zaplacení kupní ceny na žalované, jež dala uhlí k disposici. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud jí vyhověl. Důvody: Prvý soud zamítl žalobní žádost, míně, že žalovaná strana byla na omylu, když činila objednávku a objednávala smlouvu, majíc za to, že trutnovského kotlového uhlí lze samostatně použiti k vytápění kotlů a že omyl musil býti žalobkyni z okolností patrným. Tento názor jest však mylným. Žalovaná objednala trutnovské kamenné uhlí a to bylo jí též dodáno. Musí tudíž jako kupitelka nésti všechny vady, jež má tento druh uhlí, a nemůže se odvolávati na to, že jí vady nebyly známy. Při tom jest zcela lhostejno, zda uhlí bylo dosud v okolí Opavy užíváno, čili nic. Neboť bylo její věcí, by se před objednávkou vyptala na vlastnosti tohoto uhlí. Ostatně musila z nízké ceny a z lehčí možnosti, toto uhlí si opatřiti, souditi, že jest méněcenné. Dále nesmí býti přehlédnuto, že k objednávce uhlí došlo prostřednictvím L-а, jemuž, jak výpovědí svědka D-a jest prokázáno, bylo tímto jako prokuristou žalobkyně prohlášeno, že trutnovské uhlí jest pouze zbožím druhé jakosti. Že by omyl žalované byl způsoben žalující stranou, nebylo tvrzeno. Odvolací soud nemůže přisvědčiti k vývodům důvodů rozsudku, že žalující straně musil býti nápadným omyl žalované o vlastnostech trutnovského uhlí; k odůvodnění tohoto názoru uvedené okolnosti, že totiž žalovaná neznala vlastností tohoto uhlí a žalobkyně tudíž musila miti za to, že kupitelka předpokládá způsobilost uhlí k samostatnému vytápění kotlů, nemohou jej nikterak ospravedlniti. Procesní soud zamítl žalobu také z toho důvodu, že dospěl ku přesvědčení, že uhlí, žalobkyní dodané, nebylo ani jako trutnovské kotlové uhlí zbožím prostředního druhu a prostřední jakosti. Ani tento názor nemůže odvolací soud sdíleti. Prvý soud dospěl k onomu názoru na základě posudku znalce N-a, jenž prohlásil, že uhlí nelze použiti k vytápění. Než v tomto sporu jest ještě posudek znalce P-a, vydaný po provedení otopných zkoušek, jenž označil uhlí za zboží prostředního druhu a prostřední jakosti. Po názoru odvolacího soudu jest posudek tohoto znalce spolehlivějším, poněvadž znalec před podáním posudku prohlédl všechno dodané uhlí a spotřeboval větší jeho množství k pokusnému topení. Právem poukázal tento znalec na to, že ukázka, odevzdaná znalci N-ovi, mohla býti náhodou zvláště špatnou; též naznačil, že úlohu hraje i zvětrání. Co se týče rozboru inž. K-a, právem uplatňuje odvolání, že k tomuto posudku nelze přihlížeti, poněvadž není bezvadně zjištěno, že uhlí, zkoumané tímto chemikem, bylo vzato z uhlí, žalobkyní dodaného a ostatně platí o této zkoušce totéž, co bylo řečeno o zkoušce znalce N-a. Podle přesvědčení odvolacího soudu odpovídá dodané uhlí objednávce a bylo prostředního druhu a prostřední jakosti. Proto nebyla žalovaná oprávněna, dáti zboží žalobkyni k disposici, a jest zavázána zaplatiti kupní cenu, proti jejíž výši ničeho nenamítala.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:

Dle čís. 4 §u 503 c. ř. s. uplatněný dovolací důvod spatřuje dovolatelka v tom, že odvolací soud vyslovil, že jde o koupi zboží obchodnicky značeného (koupi druhovou) jako »Trutnovské uhlí kotlové« běžného a známého, že skutečně tento druh uhlí byl dodán, a že to bylo zboží ve smyslu čl. 335 obch. zák. »prostředního druhu a prostřední jakosti.« Dovolatelka, vytrhávajíc ze druhového označení uhlí označení »kotlové« a odvolávajíc se na předpis §u 922 obč. zák., tvrdí, že nešlo o uhlí kotlové, jehož by se dalo užiti k vytápění kotlů, že naopak dodané jí uhlí nemá ani oněch minimálních vlastností, u tohoto druhu zboží obyčejně předpokládaných, že bylo koupeno s úmyslem a za účelem, aby ho bylo užito k vytápění kotlů, k čemuž se nehodí. Tím se arci ocitá dovolatelka na scestí, poněvadž opírá dovolací vývody o svá tvrzení a nikoli o zjištění odvolacího soudu, podle kterých dodáno jí bylo uhlí, jaké objednala v jakosti čl. 335 obch. zák., tedy smluvně dostatečné. Šlo o kup species, koupená species musí býti dodána a čl. 347 obch. zák.mohl by míti pouze ten význam, zdali koupené a dodané věcné individuum má po případě smluvené zvláštní vlastnosti. Že něco takového bylo smluveno, nebylo ani tvrzeno, ani dokázáno, naopak podle zjištění odvolacího plněno bylo individuum v míře a postačitelnosti smluvní. Nebylo zjištěno, že koupená species byla protismluvně vadnou, jmenovitě, že byla stižena skrytou vadou. Vlastnost druhového zboží není skrytou vadou. Nedostatečná topnost prodaného a dodaného individuelního uhlí, obchodnicky srozumitelně značeného, není jeho vadností, nýbrž jeho vlastností. Na vadnosti budované vývody dovolací rozplývají se tím v nivec, omyl dotýkající se podstaty dodaného zboží není prokázán; je-li ho vůbec, týká se vlastnosti, kterou však musila dovolatelka jako řádná obchodnice u značkovaného uhlí předpokládati. Nemůže býti tím také řeči o zamlčení udánlivé vadnosti, která je v tomto případě vlastností věcného individua, vlastností, kterou kupitel druhové zboží kupující musil anebo alespoň mohl znáti a se kterou musil počítati.

Citace:

Rozhodnutí č. 2657. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 920-922.