Čís. 2577.

Jetelové odpadky tarifují stejně jako jetel dle třídy C.
(Rozh. ze dne 2. května 1923, Rv II 486/22.)
Žalobkyně zaslala v květnu 1920 dráhou zboží, jež označila jako
»jetelové odpadky« a zaplatila dopravné dle třídy A. Tvrdíc, že bylo
vyměřiti nižší dopravné, stanovené pro jetel, domáhala se na dráze
vrácení přeplatku. Oba nižší soudy žalobě vyhověly, odvolací soud z těchto důvodů: Odvolatelka uvádí, že první soud nesprávně posoudil věc po stránce právní, uznav, že označením zboží
v nákladním listu slovy: »jetelové odpadky« bylo zcela přesně udáno,
že zásilka obsahovala odpadky jetele a že nebylo toto označení hromadným, při kterém by bylo pochybno, zda jde o jetel čerstvý, sušený, neb
o některý jiný druh zboží jetelového, uvedený v klasifikaci zboží jmény:
»Klechiilsen, Kleesaaten, Kleeschalen, Kleesaathülsen«, nebo že zejména jde o odpadky jetelového semene. Odvolatelka dovozuje, že
v tehdy platném rak.-uh. a bos.-herc. žel. tarifu pro zboží I В není označení »jetelové odpadky«, že v tarifu onom jest uveden pouze: »jetel
čerstvý, sušený, Kleehülsen, Kleesaaten, KIceschalen, Kleesaathülsen«,
nikoliv však »Kleeabfälle«. Ve smyslu téhož tarifu díl I. odst. A § 56
prováděcí ustanovení V (1) a (2), pak dle dílu 1. oddělení В III. »Všeobecné ustanovení o počítání dovozného« čís. g) 1. nestačí, by obsah
byl označen hromadným názvem, jsou-li v předpisech o klasifikaci
zboží určité předměty vyznačeny hromadným názvem. Nemá-li býti dle
zmíněných předpisů započítáno dovozné I. třídy, nutno vedle hromadného označení nebo místo něho označiti zboží tak, jak jest specielně
označeno v »klasifikaci zboží«. Pro případ, že v této klasifikaci není onen
druh zboží označen, nutno vedle označení, obvyklého v obchodním
styku, uvésti hromadné označení tak, aby bylo prokázáno, že zboží patří pod onu příslušnou rubriku. Dle shora zmíněného tarifu pro zboží
díl I., oddíl B, část A IlI-b, jest použíti dovozních sazeb I. třídy, je-li
předepsána pro ono zboží I. třída, — jak jest ve sporném případě zmíněný tarif oddíl B, část С »klasifikace«, písmeno A-l — nebo není-li
ani v předpisech o klasifikaci zboží, ani v části В ani jinak tarifních předpisů. Mohla tudíž dle názoru odvolatele dráha vzhledem k uvedeným předpisům а k §u 57 žel. dopr. ř. počítati sazbu bez ohledu na to,
co bylo skutečným obsahem zásilky, dle I třídy, po případě dle výjimečného tarifu 3 b), ačkoliv počítala sazbu pouze dle třídy II. a).
Avšak prvním soudem bylo zjištěno, že sporná zásilka obsahovala odpadky pouhého jetele, které odpadnou po odstranění jetelového semene, nebo-li jetelové plevy, jichž se užívá jako náhražky krmiva, a
bylo dále zjištěno na základě posudku znalce, že takové jetelové plevy
jsou úplně rozdílné od odpadků jetelového semene, vypadajících při čištění a prosévání jetelového semene. Bylo dále prokázáno posudkem
znalce, že odpadky pouhého jetele (jetelové plevy) tarifují jako jetel
sám dle třídy С sazbou 1080 Kč 30 h, kdežto dráha tarifovala v tomto
případě dle sazby pro jetelové semeno, kterážto sazba činí 2397 Kč
60 h, ježto pro odpadky, pro které není v klasifikaci zboží zvláštní
sazby, platí sazba stanovená pro zboží, o jehož odpadky jde. Správně
proto rozhodl první soud, že označení »jetelové odpadky« v nákladním
listu jest zcela přesné, protože odpadky jetelového semena jsou od pouhých jetelových odpadků (jetelových plev) naprosto rozdílny a tudíž
tímto označením mohou býti míněny toliko odpadky jetele, dle povahy
věci přirozeně jetele sušeného. Název »jetel sušený« jest však obsažen
v předpisech o klasifikaci zboží pod H 9, nemůže tedy o nějakém označení hromadném býti řeči. Neúplnost řízení spatřuje odvolatelka v tom,
že prvým soudem nebyl proveden důkaz znalcem z oboru tarifnictví
o tom, že dle označení zásilky byla dráha oprávněna tarifovati dle I.
třídy po případě dle výjimečného tarifu 3 b). Tento důkaz by měl však
význam pouze tehdá, kdyby první soud nebyl dospěl k přesvědčení, že
označení jetelových odpadků bylo ve smyslu předpisů tarifových zcela
přesné.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání, v němž se uplatňují dovolací důvody §u 503 čís. 4 a 2
c. ř. s., a v podstatě opakují vývody odvolacího spisu, není opodstatněno. Poukazujíc ke správným důvodům napadeného rozsudku připomíná se ještě toto: Jest zjištěno, že šlo o odpadky jetelové, nikoliv o odpadky jetelového semena. Jetelové odpadky nejsou sice v roztřídění
zboží zvláště jmenovány, ale poněvadž pro jetel —- čerstvý i sušený —
jest v roztřídění zboží stanoveno tarifování (K 18, H 9) a to při množství nejméně 10.000 kg — jako v tomto případě — třída C, tarifují jetelové odpadky dle poznámky k položce A 1.) roztřídění zboží stejně
jako jetel, tedy dle třídy C. Nelze se tudíž důvodně odvolávati na ustanovení §u 57 žel. dopr. ř., dle něhož odesílatel ručí železnicí za správnost i úplnost údajů a prohlášení, pojatých v nákladní list, a nese všechny důsledky, jež vzejdou z nesprávných, nepřesných nebo nedostatečných záznamů; neboť označení »jetelové odpadky« v nákladním listě nebylo ani nesprávné, ani nepřesné, ani nedostatečné, nýbrž odpovídalo plně roztřídění zboží. Neodůvodněna jest proto též výtka, že prý
odesílatel, označiv zboží jinak, než měl učiniti dle příslušného tarifního předpisu, jednal zcela libovolně a musí nésti následky tohoto svévolného označení zboží. Není-li však pochybností o tom, že jetelové odpadky tarifují dle třídy C, nemůže žalovaný erár odvozovati právo, počítati dovozné dle vyšší třídy, z předpisu odstavce b) všeobecných
ustanovení o výpočtu dovozného za zboží nákladní A 111. dílu I., oddělení В železničního tarifu nákladního (platného od 1. ledna 1918), že
»se sazeb třídy I. použije pro zboží, pro které jest stanovena třída I.
nebo pro které není ani v roztřídění zboží, ani v oddílu В ani nikde
jinde stanoveno tarifování.« Pokud žalovaný erár odvozuje zmíněné
právo z prováděcího ustanovení V k §u 56 žel. dopr. ř. ve spojení s předpisy odst. g 1. všeobecných ustanovení o výpočtu dovozného za zboží
nákladní A III., dílu I., oddělení В železničního tarifu nákladního, jednajícími o předmětech, které jemu zařaděny pod společný hromadný
název, stačí připomenouti, že nejde vůbec o takový předmět, a ostatně
žalovaná strana si nevšímá toho, že dotčená ustanovení, jak výslovně
uvedeno na příslušném místě, platí jen pro doložky, které jsou v roztřídění zboží označeny zvláštním znamením — kroužkem s tečkou
— ale žádná z položek, která by přicházela v úvahu (A 1, K 18, H 9,
S 39), není takto označena, tak že již z toho důvodu nebylo by lze užíti
těch ustanovení. Nemají-li místa tato ustanovení, jest veškerý podklad
odňat návrhu, by připuštěn byl znalecký důkaz o tom, že dle nich
byla by železnice oprávněna počítati dovozné podle vyšší třídy. Nesejde konečně na tom, zda mohla železnice při stanovení dovozného
zjistiti, zda se zboží srovnává s údajem v nákladním listě, čili nic. Nebylo-li jí to možno — bez viny odesílatele, jako v tomto případě —
a předepsala-li vyšší dovozné, než dle pravé povahy zboží a platného
tarifu předepsati měla, má to právě dle §u 70 žel. dopr. ř. v zápětí, že
musí oprávněnému vrátiti, oč bylo více zaplaceno.

Citace:

Rozhodnutí č. 2577. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 777-779.