Čís. 2455.

Patenty, nařízení a pečeti státních a obecních úřadů v §u 315 tr. zák. uvedené požívají ochrany tohoto ustanovení zákona i tenkrát, nebyly-li za příčinou veřejného ohlášení přibity nebo vydány; jiné vrchností podepsané listiny chrání § 315 tr. zák. jen pod touto podmínkou. Ochrany požívá stvrzenka opatřená pečetí státního nebo obecního úřadu.
(Rozh. ze dne 27. srpna 1926, Zm 1 161/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 5. února 1926, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí vydíráním podle §u 98 písm. b) tr. zák. a přestupkem podle §u 315 tr. zák., zrušil napadený rozsudek v odsuzujícím výroku v celém rozsahu jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znova projednal a o ní rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Rozsudkem soudu prvé stolice byl obžalovaný uznán vinným; a) zločinem podle §u 98 b) tr. zák., spáchaným tím, že dne 7. listopadu 1925 v Ř. naddozorci pohraniční finanční stráže Antonínu D-ovi a strážníku téže stráže Ludvíku Z-ému vyhrožoval ublížením na majetku, by na nich vynutil určité konání, totiž vydání nové stvrzenky, při čemž pohrůžka byla taková, že v nich mohla, hledíc na okolnosti a osobní povahu jejich a na důležitost zla, jímž pohroženo, vzbuditi důvodnou obavu, a b) přestupkem podle §u 315 tr. zák., spáchaným tím, že roztrhal při téže příležitosti listinu od vrchnosti podepsanou, a to stvrzenku vystavenou finanční stráží. Ohledně přestupku podle §u 315 tr. zák. namítá stížnost věcně s hlediska důvodu zmatečnosti podle §u 281 čís. 9 a) tr. ř., že § 315 tr. zák. chrání jen ony vrchností podepsané listiny, které byly za příčinou veřejného — Čís. 2456 —
471
ohlášení přibity nebo vydány, a že v souzeném případě nebylo tu této podmínky trestnosti jednání obžalovaného, ježto tu nešlo o listinu přibitou nebo vydanou za účelem veřejného ohlášení. Tu dlužno uvésti: Patenty, nařízení a pečeti státních a obecních úřadů v §u 315 tr. zák. uvedené požívají ochrany tohoto ustanovení zákona i tenkrát, nebyly-li za příčinou veřejného ohlášení přibity nebo vydány; jiné vrchností podepsané listiny chrání § 315 tr. zák. skutečně jen pod podmínkou zmateční stížností uvedenou. Stvrzenka, o níž tu šlo, nebyla ani patentem ani nařízením a nebyla také přibita nebo vydána za účelem veřejného ohlášení. Přes to mohlo tu podle toho, co uvedeno běžeti o přestupek podle §u 315 tr. zák., ovšem jen tenkrát, byla-li stvrzenka, jež byla obžalovaným podle skutkového zjištění napadeného rozsudku roztrhána, opatřena pečetí státního nebo obecního úřadu (viz rozh. vid. úř. sb. č. 2482). Zda byl tu tento předpoklad trestnosti činu obžalovaného, rozsudek nezjišťuje, takže Nejvyšší soud nemůže v tomto směru rozhodnouti ve věci samé. Bylo tudíž zmateční stížnosti vyhověti, rozsudek v odsuzující části zrušiti a věc vrátiti soudu prvé stolice, by o ní v rozsahu zrušení znovu jednal a rozhodl (§ 288 čís. 1 a 3 tr. ř.).

Citace:

č. 2455. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 486-487.