čís. 2437.


Odpověděli-li porotci k prvé dodatkové otázce: »zda byla krádež spáchána s obzvláštní násilností a odvážností« kladně, k druhé hlavní otázce pak: »zda jest odůvodněno užití sazby od 1—5 let« rovněž kladně, nebyl soud oprávněn (§ 344 čís. 12 tr. ř.) vyměřiti trest podle §u 1 zákona ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 sb. z. a n., nýbrž podle §u 179 tr. zák. Oné mírnější sazby nelze užití, podává-li se trestní sazba těžkého žaláře od 5—10 let z jiných okolností v §u 179 tr. zák. jmenovitě uvedených, než z výše hodnoty ukradených věcí.
(Rozh. ze dne 2. července 1926, Zm 1 289/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku porotního soudu v Hoře Kutné ze dne 13. dubna 1926, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem krádeže jednak dokonané, jednak nedokonané podle §§ů 8, 171, 173, 174 2 c), 179 tr. zák. a zločinem veřejného násilí vydíráním podle § 98 písm. a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek soudu prvé stolice ve výroku o hlavním trestu a odsoudil obžalovaného podle §u 179 tr. zák., se zřetelem k §u 34 tr. zák. k novému trestu.
Důvody:
Porotci odpověděli v souzeném případě k 1. hlavní otázce o zločinu nedokonané krádeže uzamčených věcí v úhrnné ceně 2000 Kč přesahující podle §§ů 8, 171, 173, 174 2 с) a 179 tr. zák. (otázka 1) а k 2 hlavní
28* otázce o zločinu veřejného násilí podle §u 98 a) tr. zák. (otázka 5.) kladně, totiž 10 hlasy ano a 2 hlasy ne, a přisvědčili též k 1 otázce dodatkové (otázka 2): »Byla krádež v 1. hlavní otázce uvedená spáchána s obzvláštní odvážností a násilností?«, odpověděvše na ni 9 hlasy ano a 3 hlasy ne, jakož i k 2. otázce dodatkové (otázka 3,), jež jim byla dána »pro případ kladného zodpovědění 1. otázky hlavní« a jež zněla: »Jsou zde přihlížeje k povaze činu a ku znehodnocení peněz okolnosti odůvodňující užití sazby těžkého žaláře od 1 roku do 5 let?«, odpověděvše na ni 6 hlasy ano a 6 hlasy ne. Na základě tohoto výroku porotců uznal soudní dvůr porotní obžalovaného vinným zločinem nedokonané krádeže podle §§ů 8, 171, 173, 174 2 с) a 179 tr. zák., spáchaným tím, že se dopustil pokusu krádeže uzamčených věcí v úhrnné ceně 2000 Kč převyšující s obzvláštní odvážností a násilností, a zločinem veřejného násilí podle §u 98 a) tr. zák. a odsoudil ho: »podle §u 179 tr. zák. a §u 1 zák. ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 sb. z. a n.«, ise zřetelem k §u 34 tr. zák. do těžkého žaláře na 3 roky, zostřeného 1/4 letně jedním postem a v den spáchaného činu, t. j. 21. ledna každého roku, uzavřením v tmavé komůrce. V rozhodovacích důvodech rozsudku uvedl, že při vyměřování trestu bylo použito §u 1 zák. ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 sb. z. a n., a že trest byl vyměřen v mezích trestní sazby těžkého žaláře od 1 roku do 5 let.«
Zmateční stížnost státního zastupitelství právem napadá tento rozsudek důvodem zmatečnosti podle §u 344 čís. 12 tr. ř., jejž spatřuje v tom, že soudní dvůr porotní, vyměřiv obžalovanému trest nikoli podle §u 179 tr. zák., nýbrž podle §u 179 tr. zák. a §u 1 zák. ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 sb. z. a n., t. j. na základě trestní sazby těžkého žaláře od 1 roku do 5 let v tomto ustanovení zákona stanovené, vykročil z mezí zákonné trestní sazby, pokud tato se zakládá na okolnostech přitěžujících v zákoně jmenovitě uvedených. Podle §u 1 onoho zákona lze na zločin krádeže jinak podle §u 179 tr. zák. trestný použiti sazby těžkého žaláře od 1 roku do 5 let, uznal-li soud, v řízení porotním porota (§ 3 odst. druhý téhož zákona), vzhledem k povaze činu a ku znehodnocení peněz tuto trestní sazbu za dostatečnou, avšak jen tenkrát, jde-li o zločin krádeže, na nějž je, hledíc k částce vyšší 2000 Kč stanoven v §u 179 tr. zák. trest těžkého žaláře od 5 do 10 let, Mírnější sazba těžkého žaláře od 1 roku do 5 let uvedená v §u 1 zák. ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 sb. z. a n., a uvažování soudu pokud se týče poroty o tom, zda jest tato sazba dostatečnou, nemají tudíž místa, podává-li se trestní sazba těžkého žaláře od 5 do 10 let z jiných okolností v §u 179 tr. zák. jmenovitě uvedených. Kladnou odpovědí porotců na ony hlavní otázky a na onu 1. otázku dodatkovou byl zjednán skutkový podklad pro vyměření trestu podle trestní sazby §u 179 tr. zák. Přisvědčili-li porotci též k oné 2. otázce dodatkové, uznali tím trestní sazbu těžkého žaláře od 1 roku do 5 let za přiměřenou jedině hledíc k částce 2000 Kč převyšující a nevyslovili tím, že této trestní sazby má býti v souzeném případě použito bez ohledu na kladnou odpověď na 1. otázku dodatkovou. Odpověď porotců na 2. otázku dodatkovou vztahuje se podle uvedeného pouze k části skutkového podkladu výrokem porotců zjištěného a nepřekáží proto nikterak použití trestní sazby, jež jest podmíněna zbývající částí tohoto skutkového podkladu. Že by byli porotcové kladným zodpověděním 2. otázky dodatkové popřeli okolnosti, k nimž kladným zodpověděním 1. otázky dodatkové přisvědčili, nelze podle toho, co řečeno, důvodně tvrditi. Vyslovuje-li tedy za tohoto stavu věci obžalovaný ve svém vývodním spise proti zmateční stížnosti názor, že odpovědí porotců na 2. otázku dodatkovou byla dána; soudnímu dvoru porotnímu přesná směrnice, že trest musí býti vyměřen na základě trestní sazby těžkého žaláře od 1 roku do 5 let, a že by tu byl zjevný rozpor mezi odpověďmi porotců na ony otázky dodatkové, kdyby výrok porotců nebyl v tomto smyslu vykládán, dlužno tento názor označiti jako nesprávný. Přes kladnou odpověď porotců na 2. dodatkovou otázku měl tudíž trest býti vyměřen podle §u 179 tr. zák. Vyměřil-li tedy porotní soudní dvůr přes to trest podle trestní sazby §u 1 zák. ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 sb. z. a n., vykročil tím z mezí zákonné trestní sazby, jež se zakládá na výrokem porotců zjištěném provedení zločinu nedokonané krádeže s obzvláštní odvážností a násilností, tudíž na přitěžující okolnosti v zákoně jmenovitě uvedené, takže jeho výrok o trestu je zmatečným. Bylo proto odůvodněné zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušiti a trest znovu vyměřiti, a to toliko podle §u 179 tr. zák. (§ 350 tr. ř.).
Citace:
č. 2437. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 451-453.