Čís. 2470.

Skutková podstata zločinu ve smyslu §u 83 2 tr. zák. nepředpokládá útok přemoci, tak že napadený nemůže pomýšleti na úspěšný odpor; stačí pouhé vkročení do domu nebo příbytku proti jakkoliv projevené nebo i jen předpokládané vůli oprávněného. Není třeba, aby násilí dosáhlo značnější intensity.
(Rozh. ze dne 4. září 1926, Zm 1 193/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu — Čís. 2471 —
497
v Praze ze dne 29. prosince 1925, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí vpadnutím do cizího statku podle §u 83 tr. zák. a zločinem nebezpečného vyhrožování podle §u 99 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Po věcné stránce namítá stížnost, napadajíc výrok odsuzující obžalovaného pro zločin podle §u 83 2 případ tr. zák. důvodem zmatečnosti podle §u 281 čís. 9 a) tr. ř., především, že tento zločin předpokládá, že útok »stal se přemoci, že napadený vůbec nemohl pomýšleti na úspěšný fysický odpor a nezbylo mu, než aby se podrobil vůli vpadnuvšího, nebo že svobodná vůle osoby oprávněné k rozhodování byla obmezena vnucenou vůlí cizí«. Ve skutečnosti vyhledává se k objektivní skutkové podstatě tohoto zločinu, již stížnost má na mysli, by pachatel buď ozbrojen nebo se společníky vnikl do domu nebo příbytku jiné osoby a vykonal tam násilí na ní nebo na jejích domácích lidech nebo na jejím statku. Pojmu vniknutí po rozumu §u 83 tr. zák. odpovídá již pouhé vkročení do domu nebo příbytku proti jakkoli projevené nebo i jen předpokládané vůli oprávněného. V tomto směru není tudíž vůbec třeba násilí. Pokud pak jde o vykonání násilí v domě nebo příbytku po vniknutí do nich, stačí jakékoli násilí fysické nebo psychické, vykonané na osobě oprávněného nebo na jeho domácích lidech a jakékoli fysické násilí vykonané na statku. Nevyžaduje se tudíž v tomto směru, by násilí dosáhlo značnější intensity. Názor zmateční stížnosti, že zločin podle §u 83 2 případ tr. zák. předpokládá, že útok »stal se přemoci, že napadený vůbec nemohl pomýšleti na úspěšný fysický odpor a nezbylo mu, než by se podrobil vůli vpadnuvšího«, jeví se tedy býti nesprávným. Co se pak týče zbývající části oné námitky, dlužno připustiti, že násilí předpokládané v §u 83 tr. zák. je tu již tenkráte, jakmile je zjištěno, že svobodná vůle osoby oprávněné k rozhodování měla býti obmezena vnucenou vůlí cizí, ale dlužno zároveň zdůrazniti, že napadený rozsudek v rozhodovacích důvodech zjišťuje, že obžalovaný obmezil svým jednáním v domě Antonína N-ého, kam byl vnikl se zbraní, volnost vůle tohoto svobodně ve svém domě rozhodovati.

Citace:

č. 2470. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 512-513.