Čís. 2488.

Hlavní otázka (§ 318 tr. ř.) se má zásadně přimykati k obžalobě, a to zejména i co do skutkových okolností, tvořících její skutkový podklad. Porotnímu soudu nepřísluší zkoumati, zda tyto skutkové okolnosti jest pokládati za prokázané výsledky trestního řízení, čili nic (§ 344 čís. 6 tr. ř.). — Čís. 2489 —
541
Nelze vypovědeti ze země (§§y 25, 249 tr. zák.) cizince, který tu žije již mnoho let (20), má tu rodinu a nespáchal zločin z pohnutek nízkých a nečestných.
(Rozh. ze dne 25. září 1926, Zm II 315/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku porotního soudu v Brně ze dne 21. května 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §u 170 tr. zák., vyhověl však odvolání obžalovaného z výroku o vypovězení z veškerého území Československé republiky a výrok ten zrušil. V otázkách, o něž tu jde, uvedl v
důvodech:
Důvod zmatečnosti čís. 6 §u 344 tr. ř. shledává zmateční stížnost v tom, že nebylo podkladu pro hlavní otázku, pokud v ní uvedeno, že obžalovaný zapálil svůj majetek úmyslně, »aby lstivým předstíráním nezaviněného požáru uvedl pojišťovací společnost M. v omyl, jímž tato na svém majetku škodu vyšší 2000 Kč, totiž nejméně 35000 Kč utrpěti měla.« Zmateční stížnost shrnuje dotyčné své podrobné vývody v námitku, že hlavní otázka, sepsaná v naznačeném směru podle obžaloby, je »neosvědčená, nedokázaná, ba dokonce nedokazovaná, nezjištěná«, že tudíž podle předpisu §u 318 tr. ř. byla dána nesprávně. Námitka je zřejmě bezdůvodná. Podle výslovného předpisu §u 318 tr. ř. má hlavní otázka směřovati k tomu, zda je obžalovaný vinen, že se dopustil činu, jenž je základem obžaloby. Zásadně má se tudíž hlavní otázka přimykati k obžalobě a to zejména i co do skutkových okolností, tvořících její věcný podklad. Porotnímu soudu nepřísluší zkoumati, zda tyto skutkové okolnosti jest pokládati za prokázané výsledky trestního řízení či nikoli, neboť tím by si osoboval právo, které spadá výhradně do oboru působnosti porotců (§§y 313, 326 tr. ř.). O výjimečný případ §u 337 tr. ř. se tu nejedná. Netřeba se tudíž zabývati podrobně vývody, jimiž se zmateční stížnost snaží dovoditi, že nebyl průvodním řízením zjištěn ba ani prý zjišťován podvodný úmysl obžalovaného, zejména jeho úmysl poškoditi pojišťovnu M., ani nebylo dokázáno, že od pojišťovny žádal náhradu škody a se jí na pojišťovně domáhal.
Odvolání obžalovaného z výroku o vypovězení z veškerého území Československé republiky bylo vyhověti, neboť obžalovaný, který tu žije již asi 20 let, nespáchal — jak porotci uznali — čin z pohnutek nízkých a nečestných a jevil by se tento trest zejména vzhledem k nevinné rodině, pozůstávající z manželky, která pochází z tuzemska a dvou dětí dosud školou povinných za nynějších poměrů příliš krutým.

Citace:

č. 2488. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 556-557.