čís. 2427.

Porušení předpisu §u 151 čís. 3 (§ 344 čís. 4) tr. ř. výslechem osoby slabomyslné jako svědka.
(Rozh. ze dne 23. června 1926, Zm 1 308/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského jakožto porotního soudu v Písku ze dne 19. dubna 1926, kterým byl stěžovatel uznán vinným zločinem násilného smilstva podle §u 127 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc porotnímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje jedině zmatek podle §u 281 čís. 3 správně 344 čís. 4 tr. ř., který spatřuje v tom, že soud porotní přes ohražení se obžalovaného připustil výslech Josefy A-ové, která pro svou slabomyslnost po rozumu §u 151 čís. 3 tr. ř. jako svědkyně slyšána býti neměla. Před svým výslechem byla Josefa A-ová ohledána soudními lékaři a tito prohlásili podle protokolu o hlavním přelíčení toto: »Josefa A-ová jest stižena nápadnou duševní tupostí, vrozeným zakrněním mozku, trpí slabomyslností vyššího stupně, idiotií (blbostí), příčetnost i soudnost iest vyloučena. Jsou sice okamžiky, kdy může dáti správnou a pravdivou odpověď, ale záleží to na okolnostech, za kterých se tak děje, jde-li o primitivní zjevy všední, často se opakující, nebo zjevy v domácnosti. Jí schází libertas judicii et consilii a tento stav byl stálým i v době činu. Abstraktních pojmů nedovede taková osoba chápati a snadno podléhá cizímu vlivu. Josefína A-ová není ani orientována ohledně času a místa. Podotknouti jest, že při takových slabomyslných osobách pohlavní pud jest obyčejně mnohem silnější než u normálních osob a jest velmi časté, že takové osoby se přímo nabízejí k pohlavnímu obcování. Jest možno, že u Josefíny A-ové nastává někdy krátké polepšení jejího duševního stavu, v kterém snad umí také souvisle vypravovati to, co viděla, slyšela a se dozvěděla, zdali však to, co vypravuje, jest správné, to jest otázkou posouzení. Logickou odpověď neumí dáti a také neví, co jest radost, starost, duševní bolest atd., taktéž nemá žádnou představu o tom, co znamená slovo »hřích«. Porotní dvůr soudní v odůvodnění, proč připouští výslech této svědkyně, poukázal na onen posudek soudních lékařů. Zmateční stížnost jest v právu. V zájmu správného konání spravedlnosti jest, by nebyly jako svědci slyšány osoby, o nichž nelze za to míti, že by byly s to udati pravdu, hlavně tedy osoby blbé, duševně nevyspělé, děti ještě úsudku neschopné a hlavně osoby, o nichž lze za to míti, že by mohly při výslechu podlehnouti vlivům osob třetích. Aby výslech osob takových byl znemožněn, staví trestní řád v §u 344 čís. 4 tr. ř. výslech takových osob, předsevzatý proti ustanovení §u 151 čís. 3 tr. ř., pod sankci zmatečnosti. Že Josefina A-ová jest osobou, která pro zvláštní povahu těla neb mysli není s to, by pravdu pověděla, jak § 151 čís. 3 tr. ř. ustanovuje, vyplývá jasně z onoho lékařského posudku, jemuž soud porotní, dovolávaje se ho, neporozuměl neb jej špatně vyložil. Že výslech u soudu není primitivním, všedním, často se v životě takové osoby jako jest Josefína A-ová opakujícím zjevem, jest na bíledni. Podotknouti dlužno, že již soudce vyhledávající měl podle §u 151 čís. 3 tr. ř. uvažovati, zda Josefu A-ovou vůbec má vyslechnouti, zvláště když poznamenal, že Josefa A-ová vůbec souvisle vyprávět nedovede, odbočuje stále od věci, nedává určité odpovědi a nemá slov k vyjádření. Jest tudíž zmateční stížnost v právu, a nevadí tomu ani to, že pak za souhlasu stran původní protokol Josefy A-ové byl čten. Nelze tvrditi, že by připuštění výslechu Josefy A-ové nebylo mělo účinku škodlivého pro obžalovaného při rozhodování poroty. I bylo proto zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek zrušiti a ježto, se nelze obejiti bez nového hlavního přelíčení, slušelo za souhlasu generální prokuratury podle §u 5 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878 právem uznati tak, jak se stalo.

Citace:

č. 2427. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 420-421.