Čís. 2531.

Podmíněné odsouzení (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 562 sb. z. a n.).
Proviní-li se kdo proti předpisům o zbrojním patentu, brání veřejný zájem (§5 odst. druhý zákona) podmíněnému odkladu výkonu výroku o propadnutí zbraně (§47 zbroj. pat.).
(Rozh. ze dne 6. listopadu 1926, Zm II 253/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 7. května 1926, pokud jím byl obžalovaný podle §u 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro zločin zpronevěry podle §§ů 183, 184, posl. věta tr. zák., vyhověl však v zasedání neveřejném odvolání státního zastupitelství z onoho rozsudku, pokud nebylo vysloveno propadnutí zbraně a munice bezpodmínečně, a změnil rozsudkový výrok o podmíněném odkladu výkonu trestu v ten smysl, že zbraň (revolver) a munice jest z podmíněného odsouzení vyňata a že propadnutí těchto předmětu jest nepodmíněné. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Odvolání státního zastupitelství důvodně si stěžuje do toho, že nalézací soud nevyslovil propadnutí zbraně a munice bezpodmínečně. Podle §u 5 odst. druhý zákona ze dne 17. října 1919, čís. 562 sb. z. a n. může totiž soud výkon o propadnutí věci odložiti jedině, nebrání-li tomu zřetele veřejné nebo důležité zřetele soukromé. Prohřeší-li se kdo proti předpisům o zbrojním patentu, jest v zájmu veřejném, by zbraň propadla, zvláště kde, jako v souzeném případě, jde o zapovězenou zbraň. Bylo proto vyhověti odvolání státního zastupitelství a po rozumu onoho zákonného ustanovení vysloviti propadnutí zbraně a munice nepodmíněně.

Citace:

č. 2531. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 649-649.