čís. 2449.

Pro přestupek proti bezpečnosti života podle § 335 (431) tr. zák. v ideálním souběhu se zločinem §§ů 5, 144 tr. zák. se vyžaduje vyvolání zvláštního nebezpečí, způsobilého zvýšiti pravidelný stupeň nebezpečí pro život a zdraví matky, které jest spojeno s každým vyhnáním plodu. O takové zvýšené nebezpečí jde také tehdy, byl-li zákrok proveden rukou nezkušenou a nepovolanou.
Pouhý předčasný porod nestačí tu k odsouzení pro přestupek §u 335 tr. zák., nýbrž jest zapotřebí ještě některého z dalších výsledků uvedených v §u 152 tr. zák.
Zásah do života ženy, který není lékařsky indikován, nýbrž stal se jen za účelem vyhnání plodu, jest vždy spojen s nebezpečím pro život, zdraví a bezpečnost těla lidského ve smyslu §u 431 tr. zák.
I ten, kdo k vykonání nedbalého poškození na těle podle §u 335 tr. zák. pomáhá způsobem §u 5 tr. zák., jest přímým pachatelem, nikoliv spoluvinníkem na jednání podle §u 335 tr. zák.
(Rozh. ze dne 21. srpna 1926, Zm 1 198/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku krajského soudu v České Lípě ze dne 27. února 1926, pokud jím byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem spoluviny na vyhnání plodu podle §§ů 5, 144 tr. zák. a mimo to Anna K-ová též přestupkem proti bezpečnosti života podle §u 335 tr. zák. a Karel Š. spoluvinou na tomto přestupku podle §§ů 5, 335 tr. zák., pokud napadly výrok o vině stěžovatelů ve směru zločinu spoluviny na vyhnání plodu podle §§ů 5, 144 tr. zák. Naproti tomu vyhověl oběma zmatečním stížnostem, pokud čelily proti odsouzení Anny K-ové pro přestupek podle §u 335 tr. zák. a Karla Š-y pro přestupek podle §§ů 5, 335 tr. zák., zrušil napadený rozsudek v těchto odsuzujících výrocích, totiž v odst. 3 a 4 (tu však jen ohledně Karla Š-y), jakož i ve výrocích o trestu a výrocích s nimi souvisejících, pokud se týkají těchto dvou obžalovaných, jako zmatečný a věc vrátil krajskému soudu v České Lípě, by ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl. Podle §u 290 tr. ř. zrušil také odsuzující výrok ohledně spoluobžalované Anny K-nové pro přestupek podle §§ů 5 a 335 tr. zák., obsažený ve 4 odst. rozsudkového výroku, jakož i výrok o trestu této obžalované a výroky s ním související, jako zmatečné a krajskému soudu v České Lípě uložil, by také v tomto směru věc znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Odůvodněna jest zmateční stížnost obžalované Anny K-ové, pokud, uplatňujíc důvody zmatečnosti čís. 5, 9 a), 10 (správně jen 9 a) §u 281 tr. ř., dovozuje, že první soud nesprávně vyložil zákon, odsoudiv obžalovanou pro přestupek §u 335 tr. zák., sbíhající se se zločinem podle §§ů 5 a 144 tr. zák. spáchaným na 9 (správně 10) těhotných ženách, uvedených v I. odstavci rozsudku, přes to, že nezjistil, že v každém z těchto případů vzešel z trestného zavinění obžalované výsledek, jaký předpokládá skutková podstata přestupku podle §u 335 tr. zák. Nalézací soud shledává skutkovou podstatu přestupku v tom, že obžalovaná ve všech 9 (správně 10), s G-ovou 11 případech, předsevzavši zákrok, který měl za následek přerušení těhotenství — ohrožovala život, zdraví a tělesnou bezpečnost oněch žen co nejvíce, ježto přerušení těhotenství, rukou nezkušenou a nepovolanou znamená eminentní nebezpečí sepse, po případě zakrvácení, takže předčasný porod, jak jej prováděla obžalovaná, se musí označiti, jak je soudu známo, jako těžké tělesné poškozeni, což obžalované muselo býti známo, ježto provozovala vyhnání plodu po několik let po živnostensku. Právní stanovisko, z něhož vychází nalézací soud, jest pochybeno. K odsouzení pro zločin podle §§ů 5, 144 tr. zák. v ideálním souběhu s přestupkem proti bezpečnosti života ať již ve směru §u 335 tr. zák. nebo pouze §u 431 tr. zák. nestačí, když nedovoleným útokem na plod těhotné bylo vyvoláno pouze ono nebezpečí pro život a zdraví matky, jež jest nutně s každým vyháněním plodu ze života spojeno a proto jest vyčerpáno již odsouzením pro zločin podle §§ů 5, 144 tr. zák., nýbrž vyžaduje se vyvolání zvláštního nebezpečí, převyšujícího normální míru nebezpečí, tedy jednání neb opomenutí, které — a to zase s hledisek §§ů 335 a 431 tr. zák. dle výslovného předpisu onho ustanovení stačí (bylo způsobilé), by onen pravidelný stupeň nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost matky byl zvýšen. Nalézacímu soudu jest přisvědčiti v tom, že o takové zvýšené nebezpečí jde také tehdy, když zákrok směřující k přerušení těhotenství, byl proveden rukou — čís. 2449
459
nezkušenou a nepovolanou. Neboť jest veliký rozdíl, zda zásah v životě těhotné vykonává osoba lékařsky nevzdělaná či osoba k takovým zákrokům theoreticky a prakticky vyškolená. Tato zná nebezpečí, jež může ze zákroku pro život matky nastati, a ví, jakým způsobem lze mu účelně a účinně čeliti, kdežto osoba odborně nevzdělaná těchto znalostí nemá a proto také není s to, by provedla vyhnání plodu technicky správně., t. j. s nejmenším ohrožením života a zdraví matky, takže její činnost znamená vždy větší nebezpečí pro těhotnou, zejména nebezpečí septické infekce dělohy, neb i zakrvácení, jež právě jen lékař dovede účinně zameziti. Proto takový pachatel zločinu podle §§ů 5, 144 tr. zák. stává se za ostatních podmínek §u 431 tr. zák. vždy zároveň vinným i přestupkem proti bezpečnosti života aspoň podle §u 431 tr. zák. Aby nastala trestnost jeho pro přestupek podle přísnějšího ustanovení §u 335 tr. zák., jímž byla uznána vinnou stěžovatelka, musí býti splněny předpoklady tohoto §u, jenž na rozdíl od §u 431 tr. zák. předpokládá, že z jednání pachatelova vzešlo těžké poškození na těle (§ 152 tr. zák.) člověka. K tomu však nestačí, byl-li jednáním pachatelovým způsoben pouhý předčasný porod, jehož vyvolání jest již vyčerpáno odsouzením pro zločin podle §§ů 5, 144 tr. zák., nýbrž jest zapotřebí dalšího výsledku, který není nutně spojen s každým vyhnáním plodu a zároveň patří k výsledkům uvedeným v §u 152 tr. zák., tedy na př. přerušení zdraví nebo nezpůsobilost k povolání aspoň 20 dní trvající, při čemž se však podle všeobecných pravidel o příčinné spojitosti dále předpokládá, že tento těžší výsledek nastal právě z onoho zvýšeného nebezpečí, jež vyvolal pachatel. Jest proto nesprávným názor nalézacího soudu, že již pouhý předčasný porod, jak jej prováděla stěžovatelka, bez ohledu na to, zda měl v každém jednotlivém konkrétním případě následky pro zdraví těhotné v §u 152 tr. zák. zmíněné, čili nic, stačí k odsouzení pro přestupek podle §u 335 tr. zák., neboť jak dolíčeno, jednalo by se tu pouze o skutkovou podstatu přestupku podle §u 431 tr. zák. Ježto nalézací soud následkem toho neučinil zjištění potřebných pro skutkovou podstatu trestného činu podle §u 335 tr. zák. při správném jeho výkladu, bylo vyhověti zmateční stížnosti v tomto odstavci odůvodněné a uznati, jak se stalo. Budiž podotčeno, že z 11 případů zjišťuje rozsudek pouze v jediném, že nastala sepse a i tu připouští, že k ní došlo ne po zákroku obžalované, nýbrž po manipulaci G-ové. Po věcné stránce (čís. 9 a) po případě 10 §u 281 tr. ř.) namítá stěžovatel Karel Š., a) že tu není skutkové podstaty zločinu podle §§ů 5, 144 tr. zák., poněvadž prý jednání obžalovaného nepřekročilo mezí jednání přípravného; podle výpovědi Dra F-e prý nebylo ani plodu ani neshledány známky trestného potratu (čís. 9 a) §u 281 tr. ř.), b) že obžalovaný byl neprávem odsouzen pro přestupek §u 5 a 335 tr. zák. přes to, že soud nezjistil, že z jeho jednání v případě Anny W-ové ml. vzešly následky uvedené v §u 335 tr. zák., totiž těžké ublížení na těle, tedy na př. přerušení zdraví nebo způsobilosti k povolání aspoň 20 dní trvající. K a) Tuto námitku neprovádí zmateční stížnost po zákonu, nedbajíc rozhodných skutkových zjištění prvého soudu. Podle nich obžalovaný Š. svou radou dal úmyslně podnět a pomocí svou úmyslně přispěl к vyhnání plodu Anny W-ové ml. tím, že na W-ovou naléhal, by si dala — čís. 2449 —
460
plod vyhnati, že sám usilovně protsil a zpracovával K-ovou, by zákrok provedla, a když věc s ní vyjednal, že dal W-ové 400 Kč jako odměnu pro K-ovou, která pak těhotenství W-ové skutečně přerušila. Tato zjištění, z nichž nutno při přezkoumání věci vycházeti, odůvodňuji zcela podřadění činu obžalovaného pod trestní ustanovení §§ů 5 a 144 tr. zák.
K b) Nalézací soud tu pochybil především ve směru nenapadeném, totiž, že odsoudil stěžovatele pro přestupek spoluviny na nedbalém poškození na těle, u něhož již podle jeho povahy nemůže nastati spoluvina. Neboť i ten, kdo k vykonání takového skutku úmyslným opatřením prostředků nadržuje, pomáhá а k bezpečnému vykonání jeho přispěje, ač při náležité pozornosti může seznati, že jednání hlavního pachatele jest způsobilé vyvolati nebo zvýšiti nebezpečí pro život, zdraví a tělesnou bezpečnost lidí, dopouští se přímo jednání v §u 335 tr. zák. naznačeného, takže jest pachatelem přímým a nikoliv pouze spoluvinníkem. Nehledě k této formální vadě, jest rozsudek také pochybeným ve směru stěžovatelem vytčeném, pokud jde o výtku, že bylo povinností nalézacího »soudu zjistiti, zda měl nedovolený zákrok, k němuž obžalovaný úmyslně přispěl radou a pomocí, u Anny W-ové za následek těžké ublížení na těle ve smyslu §u 152 tr. zák. a stačí v té příčině poukázati na to, co bylo řečeno u obžalované K-ové. Ideální (ne reální, jak praví zmateční stíž- nost) souběh zločinu podle §§ů 5, 144 tr. zák. s přestupkem §u 335 tr. zák. jest zajisté možným, jsou-li tu ony předpoklady, z nichž tu trestný výsledek dosud zjištěn nebyl. V tom směru bylo na soudu, by především hodnotil seznání svědka Dra. F-e, že po odstranění placenty léčil Annu W-ovou ještě po několik neděl vnitřními léky, ježto byla následkem ztráty krve (při potratu) silně anemická. Teprve v případě, kdyby takový výsledek (§ 152) v konkrétním případě se zjistiti nedal, nebo kdyby zjištěný výsledek nebyl v příčinné spojitosti s oním již větším nebezpečím, vyvolaným spoluobžalovanou K-ovou a tudíž nepřímo také stěžovatelem, bylo by lze mluviti jen o přestupku §u 431 tr. zák.
Poněvadž týmž důvodem zmatečnosti (čís. 9 a) §u 281 tr. ř. po případě čís. 10 §u 281 tr. ř. jako u obžalovaných Anny K-ové a Karla Š-y jest stižen rozsudek i ohledně spoluobžalované Anny K-nové, pokud byla ve 4 odst. rozsudku uznána vinnou přestupkem podle §§ů 5 a 335 tr. zák. sbíhajícím se se zločinem podle §§ů 5 a 144 tr. zák., a tato obžalovaná zmateční »stížnosti nepodala, bylo příslušný odsuzující výrok i výrok o trestu a výroky s ním související zrušiti z moci úřední s použitím §u 290 tr. ř. jako zmatečné také ohledně této obžalované a uznati jak se stalo. To v uvážení, že také v jejím případe rozsudek, vycházeje z právně mylného výkladu zákona, nezjistil a ani se nezabýval otázkou, zdali a pokud z trestné činnosti K-nové při vyhnání plodu Růženy K-ové vzešel výsledek v §u 335 tr. zák. požadovaný. Naproti tomu neshledal zrušovací soud příčiny, by podle §u 290 tr. ř. zrušil také nenapadený výrok odsuzující Annu K-ovou pro přestupek podle §u 431 tr. zák. v případe Matildy W-ové, Friedy R-ové, Marty Marie R-ové a Emilie P-ové (odst. 5 rozsudkového výroku), jak zástupce generální prokuratury při zrušovacím roku dal na uváženou, neboť toto odsouzení Anny K-ové musilo nastati i se shora uvedených hledisek, ježto je zjištěno, že Anna K-ová jest osobou lékařsky nevzdělanou a přes tuto zvlášť nebezpečnou okolnost provedla na oněch osobách nedovolené zákroky. Ostatně jde tu vesměs o případy, kde byl proveden zákrok směřující k vyhnání plodu na osobě vůbec netěhotné, kde tedy nejde vůbec o ideální souběh přestupku podle §u 431 tr. zák. se zločinem podle §§ů 5, 144 tr. zák. Ony činy jest proto posuzovati jen s hlediska §u 431 tr. zák. a tu stojí zrušovací soud na stanovisku, že zásah do života ženy, který není lékařsky indikován, nýbrž stal se jen za účelem vyhnání plodu, jest vždy spojen s nebezpečím pro život, zdraví a bezpečnost těla lidského.

Citace:

č. 2449. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 473-477.