Čís. 5503.

K subjektivní podstatě přečinu podle § 58, odst. 1, čís. 4 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n. stačí již zaviněné jednání proti tomuto zákazu, i když si pachatel trestnosti svého činu nebyl vědom.
(Rozh. ze dne 5. února 1936, Zm II 27/36).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Opavě ze dne 16. října 1935, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 58, odst. 1, čís. 4 zákona čís. 123/1920 Sb. z. a n.
Důvody:
Zmateční stížnosti, napadající rozsudek z důvodů čís. 4 a 9a) § 281 tr. ř., nelze přiznati oprávněnost.
Obžalovanému se přičítá, že změnil dodatečným zápisem A. a L. H. veřejně již vyložené voličské seznamy. Stěžovatel nechává tento rozsudkem zjištěný skutkový děj po objektivní stránce nenapadený. Že provedená změna se příčila zákonu, plyne z ustanovení § 19 zák. č. 123/1920 Sb. z. a n. ( změny v seznamech voličských mohou býti provedeny toliko, pokud je připouští zákon o stálých seznamech voličských); § 8 zák. čís. 663/1919 Sb. z. a n. (.... do dne veřejného vyložení buďtež místní komisí v seznamech voličských provedeny veškeré změny během uplynulého pololetí nastalé........ v této osmidenní lhůtě mohou občané u obecního úřadu proti vyloženým seznamům podati námitky) a § 12 zák. čís. 663/1919 Sb. z. a n. (...... reklamační komise rozhodne o námitkách..... opraví voličské seznamy).
Provádění změn ve vyložených již voličských seznamech jiným způsobem, zejména svémocným zápisem, jako to učinil stěžovatel, zákon nezná. V činu obžalovaného nalézací soud právem shledal takto skutkovou povahu přečinu podle § 58, odst. I., čís. 4 zák. čís. 123/1920 po objektivní stránce.
Obžalovaný se hájí pouze poukazem na svoji nedostatečnou praxi obecního tajemníka, z čehož dovozuje svoji bonam fidem při opravě a vytýká — uplatňuje zároveň zmatek podle § 281, čís. 9a) tr. ř. pro nedostatek skutkové povahy přečinu po subjektivní stránce — jako zmatek § 281 č. 4 tr ř. zamítnutí návrhů k průkazu toho podaných. Neprávem. Touto obhajobou dovolává se obžalovaný své nedostatečné znalosti zákonných předpisů, týkajících se postupu při opravě voličských seznamů. Avšak neznalosti zákonných předpisů v úvahu přicházejících se obžalovaný dovolávati nemůže, jelikož se k nim vztahuje a na jejich nešetření tresty stanoví ustanovení § 58, odst. I., čís. 4 zák. čís. 123/1920 Sb. z. a n., jež opět tvoří část trestního zákona, takže tu platí zásada § 3, 233 tr. z. K subjektivní podstatě trestného činu podle § 58, odst. 1., čís. 4 cit. z. stačí již zaviněné jednání proti tomuto zákazu, i když pachatel si trestnosti svého činu nebyl vědom.
Proto byl také návrh na připuštění svědka J. M. o tom, že obžalovaný je teprve od července 1934 obecním tajemníkem a nemá proto ještě tak velkou praxi, a že zápis provedl bona fide, a když se dozvěděl, že voliči zapsáni byli do seznamu protiprávně, že to ihned ohlásil, právem zamítnut, ježto skutečnosti pod důkaz postavené zůstávaly nerozhodny pro posouzení subjektivní stránky činu obžalovanému přičítaného. Stejně byl právem jako nerozhodný zamítnut návrh na slyšení svědků A., L., H. o tom, že jim stěžovatel řekl, že jim napíše, jak jejich reklamace dopadne, poněvadž i tato skutečnost, byť i potvrzena, nic by nemohla změniti na protiprávnosti provedené změny ve voličských seznamech.
Zamítnutím nerozhodných návrhů obhajoba tedy zkrácena nebyla. Vytýkaných zmatků tu není v žádném směru a bylo proto zmateční stížnost jako neodůvodněnou zamítnouti.

Citace:

Čís. 5503. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 72-73.