Čís. 5684.

Jde o přečin porušení osobní svobody veřejným úředníkem ve smyslu § 193 tr. zák., uvěznil-li správce notářského úřadu někoho bezdůvodně, a to tolikonásobný, kolik osob uvěznil.
(Rozh. ze dne 22. září 1936, Zm IV 181/36.)
Obžalovaný J. Z., správce notářského úřadu, zatkl a v obecní věznici přes noc zadržel tři osoby; ve své obhajobě před soudem tvrdil, že tak učinil proto, že si mu neznámý muž stěžoval, že byl okraden, a vyslovil podezření proti dvěma ze zadržených; třetího zatkl prý proto, že se s ostatními domlouval řečí obžalovanému nesrozumitelnou. Obžalovaný ani neučinil žádné kroky za účelem vyjasnění případu a výslechu zúčastněných osob, ani neoznámil věc příslušnému bezpečnostnímu úřadu a druhého dne ráno všechny tři uvězněné bez jakéhokoli vysvětlení propustil na svobodu. Veřejná žaloba spatřovala v činu obžalovaného zločin podle § 12 zákona čís. 293/1920 Sb. z. a n. Soud prvé stolice uznal obžalovaného vinným trojnásobným přečinem podle § 323 tr. zák.; odvolací soud kvalifikoval nezákonný postup obžalovaného jako trojnásobný přečin porušení osobní svobody veřejným úředníkem podle § 193 tr. zák.
Nejvyšší soud zmateční stížnost obžalovaného částečně odmítl, částečně zamítl.
Z důvodů:
Nejvyšší soud při právním posouzení případu vycházel z naznačeného skutkového stavu a ponechal stranou vývody zmateční stížnosti, pokud se vztahují k posouzení jednání obžalovaného jako protizákonného na tom základě, že by byla pravdivá jeho obhajoba, ač i tu sluší podotknouti k vývodům stěžovatelovým, že úsudky odvolacího soudu o protizákonnosti uvěznění J. H. a spol. jsou se zřetelem na zjištěné okolnosti případu zcela správné. Jsou-li však zjištěny skutečnosti, jež poukazují k tomu, že obžalovaný neměl vůbec základu k podezření proti zadrženým osobám z trestného činu, ale že je bezdůvodně uvěznil buď ze svévole, zlomyslnosti, aby ukázal, jakou moc má notář, anebo spíše z požití alkoholu, byla v tomto jeho jednání právem shledána skutková podstata trojnásobného přečinu proti osobní svobodě, spáchaného obžalovaným jako obecním notářem, tudíž veřejným úředníkem zneužitím jeho úřední moci k tomu, že uvěznil tři osoby proti zákonu. Na uvedeném skutkovém základě nelze usuzovati na nějaký omyl o jeho oprávnění k zatknutí. Byla porušena osobní svoboda tří osob, proto bylo právem nalezeno na přečin trojnásobný.

Citace:

Čís. 5684. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 390-391.