Čís. 5480.

Byla-li zmateční stížnost, podaná beze zmocnění se strany obžalovaného obhájcem chudých, zřízeným jen pro hlavní přelíčení, nalézacím soudem zamítnuta jako podaná osobou neoprávněnou, je stížnost obžalovaného do tohoto usnesení nepřípustná.
(Rozh. ze dne 8. ledna 1936, Zm II 544/35.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací odmítl stížnost obžalovaného do usnesení krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 14. listopadu 1935, jímž byla zamítnuta zmateční stížnost Dr. J. S., advokáta v Moravské Ostravě, jako obhájce ex offo obžalovaného do rozsudku téhož soudu ze dne 7. května 1935.
Důvody:
Zmateční stížnost, podaná Dr. J. S.,.advokátem v Moravské Ostravě, jako zástupcem chudých obžalovaného A. D. byla napadeným usnesením zamítnuta podle § 1, č. 1 zákona č. 3/1878 ř. z. jako podaná osobou neoprávněnou, ježto zmocnění Dr. S. jako obhájce chudých, zřízeného podle § 41, odst. 3. tr. ř. pro hlavní přelíčení, končilo provedením hlavního přelíčení, obhájce zřízený podle § 41, odst. 3. tr. ř. není vůbec oprávněn beze zmocnění se strany obžalovaného opověděti po hlavním přelíčení opravné prostředky jménem obžalovaného a Dr. S. přes vyzvání nepředložil v dané mu lhůtě tří dnů plnou moc obžalovaného, vystavenou před ohlášením zmateční stížnosti.
Dr. S., jemuž usnesení toto bylo doručeno 19. listopadu 1935, nepodal sám stížnost do tohoto usnesení, byl však usnesením z 3. prosince 1935 zřízen per anal. § 421 tr. ř. obhájcem obžalovaného ku přijetí onoho usnesení a případnému provedení opravných prostředků, ježto obžalovaný je t. č. neznámého pobytu, a podal dne 10. prosince 1935 ihned po doručení usnesení stížnost obžalovaného A. D. do usnesení že 14. listopadu 1935.
Napadeným usnesením nebyla však, jak plyne z toho, co uvedeno, zamítnuta zmateční stížnost obžalovaného A. D., nýbrž zmateční stížnost opověděná a provedená za A. D. Dr. Janem S., advokátem v Moravské Ostravě, jakožto obhájcem chudých, zřízeným pro hlavní přelíčení bez dalšího zmocnění obžalovaného, tudíž osobou neoprávněnou. Do tohoto usnesení mohla proto podati stížnost jen osoba oprávněná, jejíž zmateční stížnost byla zamítnuta, tudíž jen Dr. S., nikoli však obžalovaný, jemuž ani nebylo doručiti napadené usnesení. Dr. S. však stížnost vůbec nepodal. Ježto pak Dr. S. nepodal stížnost do napadeného usnesení vůbec, takže usnesení toto stalo se dnem 22, listopadu 1935 pravoplatným, a obžalovaný nebyl vůbec oprávněn stížnost do uvedeného usnesení podati, bylo stížnost jeho odmítnouti jako nepřípustnou.

Citace:

Čís. 5480. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 29-30.