Čís. 5476.

I vyhledávání (stopování) je trestním řízením ve smyslu § 228 tr. zák.
(Rozh. ze dne 4. ledna 1936, Zm IV 453/35.)
Nejvyšší soud v trestní věci proti S. H., obžalovanému ze zločinu podle § 227 tr. z., zmateční stížnost obžalovaného zčásti odmítl, zčásti zamítl.
Z důvodů:
Důvod zmatku podle § 385, č. 1c) tr. ř. byl uplatňován námitkou, že nebylo proti F. D. a spol. zavedeno trestní řízení ve smyslu § 228 tr. z. a že proto jde tu o přečin křivého obvinění stihatelný podle § 229 tr. z. pouze na soukromý návrh, který tu však nebyl podán. Zmateční stížnost není v právu. Podle trestních spisů okresního soudu v R. Tv 40/32 tento okresní soud k návrhu státního zastupitelství provedl proti F. D. a I. D. vyhledávání pro zločin loupeže, ve kterém byli krom svědků vyslechnuti též F. D. a I. D. u okresního soudu jako obvinění o obsahu trestního oznámení, podaného obžalovaným. Po provedeném vyhledávání bylo trestní řízení zastaveno. Bylo tu tedy zahájeno trestní řízení podle ustanovení trestního řádu proti určitým nařčeným osobám pro určitý trestný čin, které byly též vyslechnuty jako obviněné. Takové vyhledávání (stopování) je trestním řízením, poněvadž proti osobě podezřelé mohou býti prove- děna taková opatření (výslech podezřelého, prozatímní zadržení, zabavení, prohlídka osoby a domu), která svým významem a dosahem — podle správného výkladu formálního práva vyčerpávají pojem trestního řízení. Námitka zmateční stížnosti, že trestní řízení proti křivě nařčeným nebylo zahájeno, je tedy bezpodstatná. V důsledku toho je bezpodstatná též další námitka zmateční stížnosti, že tu nebylo soukromého návrhu křivě obviněných, neboť nešlo tu o případ § 229 tr. z. V tomto bodě je zmateční stížnost bezdůvodná a byla zamítnuta podle 1. odst.. § 36 por. nov.

Citace:

Čís. 5476. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 22-23.