Čís. 5668.

Obžalovaný si smí vzíti několik obhájců (§ 40, odst. 2 tr. ř.) i pro řízení zrušovací; není však dovoleno, aby byl v opravném řízení překročen počet spisů zákonem určených.
Zmateční stížnost, podaná ve prospěch obžalovaného jeho manželkou u výkonu jejího samostatného práva podle § 282 tr. ř., je opožděná, nebyla-li opověděna ve lhůtě stanovené v § 284, odst. 2 tr. ř., třebas byla označena jako doplněk včasné zmateční stížnosti obžalovaného.
(Rozh. ze dne 8. září 1936, Zm II 310/36.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného F. L. a zmateční stížnost manželky obžalovaného A. L-ové do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 5. prosince 1935, jímž byl F. L. uznán vinným zločinem podílnictví na krádeži podle §§ 185, 186 a), b) tr. z.
Z důvodů:
Po stránce formální je především podotknouti, že rozsudek je napadán jednak obžalovaným F. L., a to jak zmateční stížností, tak i odvoláním, kteréžto opravné prostředky byly provedeny dvakráte, a to různými obhájci, jednak manželkou obžalovaného zmateční stížností, označenou za doplněk zmateční stížnosti podané obžalovaným.
Obžalovaný ohlásil do rozsudku, vyneseného dne 5. prosince 1935 v jeho přítomnosti, svým plnou mocí ze dne 23. září 1935 vykázaným obhájcem Dr. F. Š., a to podáním došlým nalézacímu soudu dne 9. prosince 1935, zmateční stížnost a odvolání z trestu a nepovolení podmíněného odkladu výkonu trestu. Jmenovaný obhájce, jemuž byl opis rozsudku na žádost doručen dne 21. května 1936, provedl zmíněné opravné prostředky podáním došlým nalézacímu soudu dne 29. května 1936. Druhý obhájce A. K., jemuž obžalovaný vyhotovil plnou moc dne 29. května 1936, provedl však zmateční stížnost a odvolání z trestu a nepovolení podmíněného odkladu výkonu trestu podáním daným na poštu dne 29. května 1936 a došlým nalézacímu soudu dne 30. května 1936. Ani z tohoto podání, ani jinak ze spisů neplyne, že obžalovaný vypověděl zmocnění podle plné moci ze dne 23. září 1935. Dlužno tedy vycházeti z předpokladu, že obžalovaný měl dva oprávněné obhájce. Podle § 40, odst. 2 tr. ř. jest obviněnému dovoleno, aby užil několika obhájců, a není to tedy vyloučeno ani v řízení zrušovacím. Mohou tudíž tito obhájci společně sepsati a podepsati podání s provedením zmateční stížnosti a odvolání, avšak není dovoleno podle § 40, odst. 2 tr. ř., aby spolupůsobením několika obhájců byl v řízení opravném překročen počet spisů zákonem určených, právě tak, jako nelze rozmnožovati počet řečí obhajovacích při hlavním přelíčení. Využil-li tedy obžalovaný F. L. k podání zmateční stížnosti zastoupení svým obhájcem Dr. Š., nebyl oprávněn podati druhý spis s týmiž opravnými prostředky dalším obhájcem A. K., neboť v době, kdy došlo provedení opravných prostředků podané obhájcem K., bylo právo obžalovaného provésti ohlášené opravné prostředky již konsumováno jejich dřívějším provedením, které podal Dr. Š.
Z té příčiny je provedení zmateční stížnosti a odvolání, podané obhájcem A. K., nepřípustné a nelze proto k němu přihlížeti (r. č. 533 Sb. n. s., r. č. 1724 víd. sb. a j.).
Zmateční stížnost manželky obžalovaného F. L., označenou za doplněk zmateční stížnosti tohoto, bylo zamítnouti jako opožděnou. Manželka obžalovaného má sice právo podati ve prospěch svého manžela zmateční stížnost; toto právo je samostatné, takže není závady, aby podali zmateční stížnost i sám obžalovaný i zároveň jeho manželka (§ 282, odst. 1 tr. ř.). Toto právo manželky je závislé na vůli obžalovaného manžela jen potud, že manželka nemůže toto právo vykonati proti projevené jeho vůli. Jelikož jde o samostatné právo manželky podati zmateční stížnost, musí manželka zachovati lhůtu v § 284 tr. ř. stanovenou, která ve smyslu druhého odst. cit. místa zákona běží od téhož dne, od kterého počíná obžalovanému. Jak však vychází ze spisů na jevo, manželka obžalovaného vůbec neohlásila zmateční stížnost a provedení zmateční stížnosti, řízené původně na nejvyšší soud v Brně a tam dne 23. května 1936 došlé a jím dne 29. května 1936 poštou nalézacímu soudu odeslané, stalo se dávno po uplynutí třídenní lhůty k ohlášení zmateční stížnosti, počínající vzhledem k tomu, že obžalovaný byl při vyhlášení rozsudku přítomen, dnem 5. prosince 1935.
Jelikož manželka obžalovaného nevystupovala jako jeho plnomocník a nepodala zmateční stížnost za obžalovaného, nýbrž samostatně vedle zmateční stížnosti jeho obhájcem podané, nestačí k zachování lhůty v § 284, odst. 1 tr. ř. uvedené, že obžalovaný sám zmateční stížnost včas ohlásil. Z toho důvodu nebylo třeba zařizovati doplnění této zmateční stížnosti podpisem obhájce.

Citace:

Čís. 5668. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 339-340.