Čís. 5693.

Ideální souběh padělání soukromé listiny podle § 401 tr. zák., padělání veřejné listiny podle § 400 tr. zák. a původu podla § 386 tr. zák.
(Rozh. ze dne 26. září 1936, Zm IV 478/36.)
Obžalovaný A. P. byl dlužen Dr. Š. T. 5061 Kč; exekuce, kterou vedl tento věřitel na jeho movitosti, byla bezúspěšná; obžalovaný byl též vlastníkem nemovitostí. Aby zmařil úspěch případné exekuce na tyto nemovitosti, dal si obžalovaný v advokátní kanceláři sepsati — zamlčev ovšem pravý stav věci a svůj skutečný záměr — trhovou smlouvu, podle níž prodal svoje nemovitosti A. G-ovi, dlícímu v zámoří, a převzal potom tuto listinu s tím, že ji zašle kupiteli k podpisu. Úkon ten však jen předstíral a podpis kupitelův na smlouvě sám padělal. Opatřiv pak listinu svým vlastním řádně ověřeným podpisem jako prodatel, dal na jejím základě v pozemkové knize vložiti převod vlastnického práva ve prospěch domnělého kupitele A. G. Soudy nižších stolic kvalifikovaly tuto trestnou činnost obžalovaného, jak níže v důvodech rozhodnutí uvedeno.
Nejvyšší soud zmateční stížnost obžalovaného odmítl, z úřední povinnosti však z důvodu zmatečnosti označeného v § 385, čís. 1 b) tr. ř. zrušil podle § 33, odst. 1 por. nov. rozsudky obou soudů nižších stolic ve výroku o kvalifikaci trestného činu obžalovaného A. P., pokud totiž část jeho trestné činnosti byla kvalifikována zvlášť jako přečin podle § 400, odst. 1 tr. zák. a jako zločin podle §§ 401, 402, odst. 2 tr. zák., a tyto kvalifikace pominul.
Z důvodů:
Při přezkoumání věci z úřední povinnosti shledal nejvyšší soud, že čin obžalovaného A. P., označený ve výrokové části rozsudku soudu prvé stolice, byl nižšími soudy kvalifikován jako: a) zločin padělání soukromé listiny podle §§ 401, 402, odst. 2 tr. zák., b) přečin § 400, odst. 1 tr. zák., c) zločin podvodu (poškození věřitelů) podle § 386 tr. zák.
Podle skutkových zjištění soudu prvé stolice, převzatých i soudem odvolacím, vykonal obžalovaný A. P. všechny trestné manipulace, vylíčené v rozsudkovém výroku prvého soudu, jenom proto, aby se vyhnul zaplacení 5061 Kč 02 h, které byl dlužen Dr. Š. T. a pro něž Dr. T. proti němu vedl bezúspěšnou exekuci na jeho movitosti. Hlavním záměrem a tudíž konečným cílem obžalovaného A. P. bylo poškoditi Dr. T., a to vymyšleným převodem vlastnictví k nemovitostem, zapsaným v pozemkové knize vlastnicky obžalovanému, aby i případná jeho exekuce na tyto nemovitosti byla rovněž bez úspěchu. Padělání podpisu domnělého kupitele A. G. na trhové smlouvě a vklad převodu vlastnického práva na onoho domnělého kupitele v pozemkové knize byly — hledíc ke všem okolnostem tohoto případu a ke konečnému záměru vinníkovu — jen nezbytnými prostředky k uskutečnění jeho konečného cíle, tvořily jeden celek, stmelený jednotným úmyslem pachatelovým, a proto, byť jimi byla porušena všechna výše citovaná ustanovení trestního zákona, jde přece jen o jeden čin a ve smyslu § 95 tr. zák. sluší celou činnost vinníkovu kvalifikovati podle nejpřísnějšího zákonného ustanovení z oněch, jež byla porušena, tedy v souzeném případě podle § 386 tr. zák.
Kvalifikace, jíž užily nižší soudy, je zmatečná a poněvadž je v neprospěch obžalovaného, bylo této zmatečnosti podle posl. odst. § 385 tr. ř. třeba dbáti z povinnosti úřední; proto postupoval nejvyšší soud podle § 33, odst. 1 por. nov. a zjednal nápravu rozhodnutím vyhovujícím zákonu.

Citace:

Čís. 5693. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 409-410.