Čís. 5611.

Padělání maturitního vysvědčení je zločinem padělám veřejné listiny podle § 391 tr. zák. a nelze je podřaditi skutkové podstatě přestupku podle § 71 tr. zák. přest.
(Rozh. ze dne 25. května 1936, Zm IV 131/36.)
Obžalovaný O. R., absolvent VII. tř. reálného gymnasia, jenž dále nestudoval, připojil ke své žádosti o učitelské místo jako doklad o ukončených středoškolských studiích maturitní vysvědčení z reálného gymnasia, které padělal, a to tak, že je psal podle diktátu druhé osoby. Soud prvé stolice uznal obžalovaného vinným zločinem padělání veřejné listiny podle §§ 391, 405 tr. zák. Odvolací soud kvalifikaci činu podle § 405 tr. zák. pominul v úvaze, že listina byla zhotovena s vědomím a součinností dvou osob jako spolupachatelů a že při spolupachatelství je kvalifikace podle § 405 tr. zák. vyloučena.
Nejvyšší soud zmateční stížnost obžalovaného částečně odmítl, částečně zamítl.
Z důvodů:
Důvody zmatečnosti podle § 385, č. 1 b), c) tr. ř. byly uplatňovány námitkou, že by tu šlo jen o přestupek podle § 71 přest. zák., který však je promlčen. Zmateční stížnost není však v právu. O podřadění trestného činu pod mírnější ustanovení § 71 přest. zák. mohla by býti řeč jen, kdyby tu nebylo náležitostí skutkové podstaty přísnějšího trestného činu podle § 391 tr. ř. V souzeném případě však jsou všecky náležitosti skutkové podstaty zločinu padělání veřejné listiny. Především nešlo tu o padělání takových listin, o jakých je řeč v ustanovení § 71 tr. z. přest., najmě ani o vysvědčení způsobilosti ve smyslu tohoto ustanovení zákona za účelem dosažení zaměstnání, výživy nebo podpory, nýbrž o padělání maturitního vysvědčení, jež mohlo býti základem pro přiznání obžalovanému různých oprávnění, spojených s průkazem, že absolvoval reálné gymnasium a vykonal maturitní zkoušku s prospěchem (na př, oprávnění ke studiu na vysokých školách, k dosažení státního úřadu a jiné). Naproti tomu jsou dány všecky náležitosti skutkové podstaty zločinu podle § 391 tr. z., neboť šlo o padělání veřejné listiny, z něhož mohla vzejiti státu právní újma v právu kontroly veřejného vyučování.
Důvod zmatečnosti podle § 385, č. 1 b) tr. ř. byl tedy neprávem uplatňován. Jde-li tu však o zločin, nikoliv o přestupek, je bezpředmětná námitka promlčení přestupku, uplatňovaná z důvodů zmatečnosti podle § 385, č. 1 c) tr. ř.

Citace:

č. 5611. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 242-243.