Čís. 5622.

Odmítnutí zmateční stížnosti a odvolání podle odst. 3 čl. 4 vlád. nař. čís. 17/1926 Sb. z. a n., byly-li provedeny v menšinovém jazyku právním zástupcem obžalovaného cizince.
(Rozh. ze dne 4. června 1936, Zm I 473/36.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací odmítl pokud se týče zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost i odvolání obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. února 1936, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle § 217 tr. z., přečinem podle § 17, č. 1, odst. 2 zákona na ochranu republiky a přestupkem zlomyslného poškození cizího majetku podle § 468 tr. z.
Z důvodů:
Obžalovaný není československým státním příslušníkem, neboť sám udal při svém zodpovědném výslechu, že je příslušný do obce Berg, okres Rohrbach, Horní Rakousy, a tedy rakouským státním příslušníkem.
Zmateční stížnost a odvolání ohlásil sice v jazyku státním, provedl však tyto opravné prostředky svým právním zástupcem v jazyku německém.
Poněvadž právo používati při podáních veřejným úřadům jiného jazyka než státního, jest ustanovením § 2 zákona z 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n. a čl. 14 nař. z 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n. přiznáno jen československým státním občanům, nemělo býti provedení opravných prostředků učiněno v jazyku německé menšiny, nýbrž v jazyku státním. Poněvadž se tak stalo právním zástupcem, bylo předložené provedení zmateční stížnosti a odvolání podle čl. 4, č. 3 vlád. nařízení č. 17/1926 Sb. z. a n. odmítnouti jako nehodící se k tomu, aby o něm bylo po zákonu zahájeno jednání.

Citace:

č. 5622. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 262-263.