Čís. 5695.Řízení je zmatečné podle § 384, čís. 6 tr. ř., bylo-li hlavní přelíčení u nižších soudů konáno) v nepřítomnosti obhájce, ač obžalovaný, stíhaný obžalobou pro zločin, o ustanovení obhájce žádal a též obžalobný senát je nařídil.(Rozh. ze dne 29. září 1936, Zm IV 578/36.)Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti I. D., obžalovanému pro zločin podle §§ 401, 403, č. 1 tr. z., z úřední povinnosti z důvodu zmatečnosti podle § 384, č. 6 tr. ř. zrušil rozsudky obou nižších soudů s celým přelíčením a uložil krajskému soudu, aby ve věci znovu jednal a znovu rozhodl.Důvody:Nejvyšší soud nemohl rozhodnouti o zmatečních stížnostech, poněvadž se přesvědčil, že se tu vyskytuje zmatek podle § 384, č. 6 tr. ř., kterého je třeba dbáti podle § 384, posl. odst. tr. ř. z úřední povinnosti.Obžalovaný I. D. v námitkách proti obžalovacímu spisu žádal o ustanovení obhájce z úřadu a obžalobný senát usnesením ze dne 3. října 1935 nařídil ustanovení obhájce z úřadu z důvodu § 56, odst. 2 tr. ř. Podle obžalovacího spisu byl obviněný žalovaný pro sedminásobný zločin padělání soukromé listiny podle §§ 401, 403, č. 1 tr. z. Podle obsahu spisů obhájce z úřadu nebyl obžalovanému vůbec ustanoven a hlavní přelíčení se konalo v nepřítomnosti obhájce.Poněvadž v souzeném případě běželo o zločin a obžalovaný žádal o obhájce z úřadu, byla podle § 56, č. 2 tr. ř. obhajoba povinná, takže hlavní přelíčení nesmělo se konati v nepřítomnosti obhájce. Když tedy vzhledem k shora uvedenému soud první stolice jednal v nepřítomnosti obhájce, způsobil tím formální zmatek podle § 384, č. 6 tr. ř. Byly proto rozsudky obou nižších soudů i s celým přelíčením zrušeny a bylo nařízeno nové jednání. Zmateční stížnost veřejného žalobce a obžalovaného byla poukázána na toto rozhodnutí.