Zabil své sestře manžela.

Dne 24. října 1925 ráno v 7 hod. přiběhla domkářka Marie Teichmannová na četnickou stanici do Klimkovic, že její muž leží za osadou Josefovicemi v příkopu zastřelen. Na místo činu odebrala se ihned komise, která skutečně našla Antonína Teichmanna v příkopu v tratolišti krve a stopy bot, které svědčily o tom, že Teichmann byl zavražděn a na toto místo přivlečen. U mrtvoly nalezena čepice, dřevák a čtyři prázdné patrony z browningové pistole ráže 7,65 mm. Bylo zjištěno soudními lékaři, že Teichmann zavražděn byl čtyřmi ranami. Dvěma do hlavy a dvěma do prsou a to z blízkosti. Ježto u nebožtíka bylo vše nalezeno, ihned se poznalo, že nejedná se o vraždu loupežnou, nýbrž o vraždu ze msty.
Bylo známo, že Ant. Teichmann nežije s příbuznými ve shodě. Pátrání po vrahu bylo proto obráceno k příbuzným. A zjistilo se, že den před nalezením Teichmanna, večer po výstřelech, potkali někteří svědci švagrovou zavražděného Františku Královou, jak jela s pole od nešťastného místa s kravským potahem domů. Při potkání prý dokonce si zastřela zástěrou obličej tak, aby ji nikdo nepoznal. Při prvním výslechu udala však, že výstřelů neslyšela a její švagr Ant. Teichmann po práci na poli odešel ke své sestře do Josefovic. Její výpovědi byly nejasné a nepravděpodobné a proto byla zatčena. Později byli také zatčeni žena zavražděného Marie Teichmannová, její bratr František Král a jejich matka.
K činu se později přiznali a vylíčili, jak to bylo. Marie Králová vzala si Ant. Teichmanna v roce 1917. V manželství nebyla prý šťastna, neboť již rok po svatbě nastaly mezi manželi hádky, když se k nim přistěhovala roku 1918 sestra Teichmannové 33letá Františka Králová. Ta také první pojala plán Teichmanna zavraždit, do svého plánu zasvětila matku i sestru Marii Teichmannovou a měla též hlavní podíl na získání bratra Františka k provedení vraždy. Teichmann líčen byl jako člověk surový, svárlivý a piják. V opilosti bil ženu, děti, švagra i tchyni. Sousedé se ho pro jeho povahu obávali. O hospodářství se mnoho nestaral, často celou rodinu z domu vyháněl, svého, dnes šestiletého hocha hodil jednou v hádce na zem. Ženu krátce po porodu z postele vyhodil a v zimě vyhnal štípat dříví, takže konec konců neviděla prý si rodina jiné rady, než zbavit se Teichmanna násilím.
Obě sestry se přiznávají, že chtěly i žádaly bratra, aby čin provedl, a ten se přiznává, že tak učinil z útrpnosti k celé rodině. Odměna prý mu však slíbena nebyla, ani ji nežádal a ani nedostal. Tchyně zavražděného však jakoukoli vinu popírá, vyřizovala sice někdy vzkazy dcer synovi, nepomyslila však, že k vraždě dojde.
Přelíčení konalo se se všemi čtyřmi zúčastněnými osobami: 24letým Františkem Králem, 32letou Frant. Královou, 33letou Marií Teichmannovou a jejich 51letou matkou. Rodina pochází z Václavovic.
František Král, vyučený zámečník, vzbudil nejlepší dojem. Na vojně dosáhl hodnosti četaře, nebyl trestán a vysvědčení z obecných škol i vojenských úřadů jsou pěkná. Rovněž všechny ženy dělají příznivý dojem, který by nenasvědčoval zločinu, pro který se před porotou měly zodpovídati. Všichni se přiznávají k spoluúčasti, ale ani Král nechce připustiti, že by on sám na Teichmanna vystřelil. Střílel prý jistý Rudolf Ohřál, se kterým se seznal ve vojenské nemocnici. Toto tvrzení ukázalo se však býti vymyšleným.
Soudní lékaři podali posudek, že Teichmann byl zdravý a mohl žíti ještě dlouhou dobu. Rány do hlavy byly smrtelné.
Byla předčítána řada spisů, svědeckých výpovědí, dobrozdání, smluv a j. Ženy vyličovaly Teichmanna jako člověka hrubého a také svědecké výpovědi nejsou od líčení žen Strana 138.
vzdáleny. Byl sice dobrým polním hospodářem, avšak ženu a děti neměl rád, byl prchlým a surovým na dobytek. Nejhorším byl, když se napil.
Předčítány dále také některé spisy o jednom útoku na Teichmanna spáchaném. Když v roce 1923 vracel se z hospody domů, bylo naň u jeho zahrady, právě když překročoval živý plot, střeleno. Teichmann byl zasažen, ošetřován, vyléčil se a náboj až do své smrti nosil pod lopatkou. Útočník tenkrát utekl a veškeré pátrání po něm bylo bezvýsledným.
Po plaidoyerech státního zástupce a obhájců zamítla porota všemi hlasy otázku o vině z vraždy a napomáhání k vraždě, přisvědčila však jednomyslně na eventuální otázku o vině zločinem zabití a svádění k tomuto zločinu.
Na základě tohoto výroku poroty byl vynesen rozsudek, jímž odsouzen byl František Král do těžkého žaláře na čtyři roky, žena zavražděného Marie Teichmannová na pět let, její sestra Františka Králová na šest let a jejich matka Marie Králová na tři roky těžkého žaláře. Jako polehčující okolností pro výměru nízkého trestu uvedl soud dosavadní zachovalost všech žalovaných a to, že se k vině přiznali, a u ženy zavražděného též to, že je matkou dvou nedospělých, nezaopatřených dětí. Odsouzení trest přijali.

Citace:

Zabil své sestře manžela. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 12, s. 141-142.