Příslib manželský.(Zemský trestní soud v Praze.)Státní zastupitelství žalovalo p. Hermana proto, že v době od července 1924 do dubna 1925 v Praze uvedl v omyl slečnu Petrovskou a tím způsobil jí škodu 3814 Kč.Jmenovaná slečna seznámila se s obviněným, který jí předstíral, že si ji vezme za manželku, že je celním úředníkem, že má byt a potřebuje na zaplacení činže peníze a že jí zápůjčku bude vždy prvého v měsíci spláceti. Mimo to předstíral, že má dostati z Poděbrad ze mlýna 40 000 Kč a po padlém bratrovi rovněž 40 000 Kč. Petrovská mu uvěřila a v důvěře v jeho tvrzení mu v době od 1. července 1924 do dubna 1925 po částkách zapůjčila 3814 Kč. Na to obviněný zmizel a Petrovská se pak dozvěděla, že je ženat a s jinou žije ve společné domácnosti. Ze zapůjčených peněz nevrátil podnes ani haléře.Obviněný popřel vinu tvrdě, že si chtěl Petrovskou vzíti za manželku, že byl a je svobodný, jelikož jeho sňatek před československým duchovním uzavřený jest neplatný. Obhájce obžalovaného, dr. Mellan namítal pak dále v obhajobě toto: Obžalovaný byl přesvědčen, že sňatek uzavřený před čsl. duchovním jest neplatný. Považuje se tedy za svobodného, zapředl známost a slibuje manželství, uzavřel se svou budoucí nevěstou řadu drobných zápůjček. Ta ho později žalovala civilně a teprve když exekuce zůstala bezvýslednou, učinila trestní oznámení. Z celého případu je patrno, že obžalovaný jednal bona fide, t. j. v předpokladu, že může se znovu ženiti. Nejde tedy o vylákání pod slibem nemožného plnění, nýbrž o zápůjčku poskytnutou na předpokladu, jejž obžalovaný subjektivně považoval za správný. Senát, jemuž předsedal v. r. Pudil, přisvědčiv těmto vývodům, obžalovaného osvobodil.