Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:

A ještě žhářství.


Jdeme-li z Rychnova k Solnici, přijdeme na vesničku Lipovku. Po levé straně stávala známá hospoda „Šmídův hostinec“, před níž stará lípa rozkládala své široké větve. Hostinským tam jest Stanislav Jelínek, který také má šedesátikorcové hospodářství. Jelínek zaměstnával 55letého čeledína Václava Mergance. Dne 8. prosince m. r. čeledín od hospodáře odešel, dostav vyplacenou mzdu 385 Kč. Od té doby potuloval se po okolí a několik Strana 187.

dnů zdržoval se také u Štěpána v Javornici. — O půl noci 16. prosince objevila se zlověstná zář nad vesničkou Lipovkou. Najednou vyšlehl oheň ze stodoly a obytné místnosti Jelínkovy hospody. Za chvíli stálo obé v plamenech. Zhoubný požár vykonal plně své dílo. Budovy vyhořelу do základů, vyhořely veškeré zásoby sena, slámy, šatstvo, peřiny, hospodářské nářadí, secí stroj, sekací stroj atd. Přes 200 000 Kč škody utrpěl Jelínek; jen 90 000 Kč dostal uhrazeno od pojišťovny.
Četníci pátrali hned v noci a ve sněhu přišli na čerstvé stopy, vedoucí od budov k silnici, šli po stopě až uviděli u silnice státi podezřelého člověka. Neznámý dal se na útěk, byl však dohoněn a vyslechnut, co zde dělá. Byl prý se podívat na oheň, že je ze Žamberka a spí v Solnici na Zámečku. Jelikož stopy jeho obuvi shodovaly se se stopami vedoucími od hořících budov, byl zatčen a při výslechu u starosty se doznal, že zapálil ze msty, protože ho sedlák před vánocemi propustil.
Nyní se zodpovídal Václav Merganc ze svého činu před porotou. Celkem se doznal, jen omlouval svůj čin opilostí, v níž zapálil.
Soudní znalci, dr. Batěk a dr. Ganz potvrzují, že obžalovaný je degenerován, mravně otupělý, nepříčetný však že není.
Porotě byla předložena otázka na zločin žhářství a eventuelní, zda čin spáchal za střídavého pominutí smyslů.
Porota odpověděla na první otázku 12 hlasy ano, druhou otázku 11 hlasy zamítla. V důsledku výroku poroty odsouzen byl obžalovaný na deset let těžkého žaláře, ježto mu přitěžovalo, že již v roce 1920 byl pro žhářství na tři léta odsouzen.
Citace:
A ještě žhářství. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 16, s. 190-191.