Warning: The application is currently in its beta version.
Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 61 (1922). Praha: Právnická jednota v Praze, 411 s. + příloha
Authors:
Nepřípustnost poznámky zamýšleného odporu dle § 9. odp. ř. a § 20. cit. zák.
Banka v J. žádala u krajského soudu v Jičíně dle § 9. odpůřčího řádu vyrozumění druhé strany o zamýšleném odporu proti koupi domu č. 12 v Jičíně a zároveň v dotyčné vložce o poznámku zamýšleného odporování platnosti a účinnosti trhové smlouvy z 16. března. 1921, kterou dům tento byl druhou stranou koupen.
Návrh na poznámku byl krajským soudem dle §§ 9, 10 odp. řádu zamítnut, poněvadž doručení opovědí úmyslu odpůrčího působí dle zákona i proti těm, kteří ve vlastnictví těch nastoupili, jimž opověď byla doručena, takže poznamenání zamýšleného odporování v knihách dle § 20 knih. zákona místa nemá.
Vrchní zemský soud v Praze usnesení toto potvrdil, neboť účelem ustanovení § 9 odp. ř. jest, aby zamezeno bylo uplynutí lhůty k podání odpůrci žaloby a tato lhůta čítá se pak zpět ode dne doručení oznámení věřitele, že hodlá odporovati právnímu jednání, tomu, proti kterému věřitel právní jednání naříkati hodlá. Účelem tohoto zákonitého ustanovení není ale, aby věřitele, i hodlajícího odporovati právnímu jednání dlužníkovu, chránilo v jiných směrech nežli právě vytčeném, a jest jmenovitě vyloučeno, aby v základě tohoto ustanovení o knize pozemkové poznamenáno bylo obmyšlené naříkání právního jednání, neboť taková poznámka předpokládá podání žaloby odpůrci, jak také z § 20 odp. zák. plyne, a nedostačí tedy pouhé oznámení věřitelovo, že právnímu jednání dlužníkovu odporovati hodlá, k ospravedlnění stěžovatelkou navrhované poznámky.
Rozhodnutím nejvyššího soudu nebylo dovolacímu rekursu vyhověno z důvodů naříkaného usnesení soudu rekursního a připojeno, že přes učiněné označení dle § 9 odp. zák. nelze mluviti o obmezení disposičního práva nabyvatelky nemovitosti, tak daleko účinky oznámení toho nesahají. Nejde tudíž o osobní poměr § 20 a) knih. zák., jenž by mohl býti poznamenán v knize pozemkové.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. prosince 1921 R I 1450/21.
Dr. Rous.