Čís. 8169

Bylo-li odvolacím soudem žalobě částečně vyhověno a žalobce podal dovolání do rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu, domáhaje se jeho zrušení, nelze povoliti exekuci ani ku vydobytí plnění přisouzeného odvolacím soudem.

(Rozh. ze dne 23. června 1928, R II 198/28.)
Rozsudkem odvolacího soudu bylo žalobě o uznání nemanželského otcovství a o placení výživného vyhověno potud, že bylo přiznáno nezl. žalobkyni výživné měsíčních 150 Kč. Do tohoto rozsudku podala žalobkyně dovolání, navrhnuvši zrušení celého rozsudku. Návrhu žalobkyně, by byla povolena exekuce k vydobytí výživného 1800 Kč (násobku měsíčního výživného 150 Kč s přísl.) bylo soudem prvé stolice vyhověno, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle předloženého stejnopisu dovolání podala strana vymáhající dovolání proti rozsudku krajského soudu napadnuvši jej v celém rozsahu, tedy i potud, pokud odvolacím soudem bylo přiznáno vymáhající straně na výživném 150 Kč, mezi jiným z důvodu zmatečnosti řízení. Navrženo bylo zrušení tohoto rozsudku krajského soudu. Nelze tedy mluviti o tom, že rozsudek odvolacího soudu jest co do přiznané částky výživného 150 Kč právoplatným, an i v tomto směru byl vymáhající stranou napaden. Není proto rozsudek krajského soudu vykonatelným a nebylo lze exekuci straně vymáhající pro 1800 Kč výživného povoliti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 1 čís. 1 ex. ř. jsou exekučním titulem po rozumu tohoto zákona konečné rozsudky a jiné v rozepřích vydané rozsudky civilních soudů, je-li proti nim vyloučen další pořad právní, nebo není-li alespoň propůjčen opravný prostředek, jenž by zastavoval exekuci. Podle § 505 třetí odstavec c. ř. s. staví se včasným podáním dovolání právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku v rozsahu dovolacích návrhů až do vyřízení opravného prostředku, Vymáhající strana opírala exekuční návrh o exekuční titul podle § 1 čís. 1 ex. řádu, totiž o rozsudek krajského jako odvolacího soudu ze dne 25. února 1928, než z tohoto rozsudku dovolala se vymáhající strana sama, napadnuvši jej až na výrok o otcovství v celém rozsahu, navrhovala, aby byl tento rozsudek zrušen, pokud se týče změněn v ten smysl, že se žalobkyni přisuzuje výživné ve výši, jak už soudem první stolice bylo uznáno opětně, nebo aspoň, že se výživné přiznané žalobkyni odvolacím soudem podstatně zvyšuje. Zároveň uplatnila žalobkyně v dovolacím řízení všechny v § 503 c. ř. s. výčetmo uvedené důvody dovolací, mezi nimi i zmatečnost podle čís. 9 § 477 c. ř. s. a vadnost řízení odvolacího, o jejichž opodstatněnosti může rozhodovati jenom odvolací soud, jenž rozsudek odvolacího soudu přezkoumá podle § 504 prvý odstavec c. ř. s. v mezích návrhů v dovolacím řízení. Toto dovolání není dosud vyřízeno dovolacím soudem. Jelikož v této exekuční věci nemůže o dovolacím návrhu a o opodstatněnosti dovolacích důvodů býti rozhodováno, nemůže také v ní ani býti vyřčeno, že vymáhající strana nedomáhá se svým dovolacím návrhem ve skutečnosti zrušení, nýbrž jenom změny odvolacího rozsudku v otázce výše výživného, totiž zvýšení na míru soudem prvé stolice dovolatelce přiznanou, nebo alespoň vyšší než jak byla dovolatelce přiznána rozsudkem odvolacího soudu, neboť to jsou otázky, o nichž může býti rozhodováno teprve při vyřízení dovolání a pro exekuční věc rozhoduje jedině ustanovení § 503 třetí odstavec c. ř. s. svrchu citované. Jest totiž podle dovolacího návrhu možno, že dojde k navrhovanému zrušení odvolacího rozsudku ať už z uplatněného důvodu dovolacího zmatečnosti nebo neúplnosti odvolacího řízení. Právem proto poznal rekursní soud, že rozsudek, o který vymáhající strana opírá exekuční návrh, není exekučním titulem a proto právem rozhodl, jak se stalo.

Citace:

č. 8169. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 949-951.