Authors:
= Váž. civ., 10 (1928), sv. 1
PDF

Čís. 8181.


Dobrovolná dražba nemovitosti.
Není závady, by v dražebních podmínkách nebyl soudce, řídící dražbu, zmocněn, by spoludražícím spoluvlastníkům prodávané nemovi

tosti prominul složení vadia potud, pokud jich spoluvlastnický podíl podle svého zatížení v den dražby poskytuje jistotu. Záruku spoluvlastnickým podílem nutno na něm knihovně poznamenati.


(Rozh. ze dne 28. června 1928, R I 504/28.)
Soud prvé stolice vypustil z dražebních podmínek, týkajících se dobrovolné dražby společné nemovitosti, toto ustanovení: Spoluvlastníkům nemovitosti do dražby dané může soudce stání řídící zcela nebo částečně prominouti zřízení zvláštní jistoty. Bude-li podle toho spoluvlastnický podíl toho kterého spoluvlastníka na místě vadia ručiti za nároky, jež z dražby vzniknou proti nejvyššímu podateli, budiž to na dotčeném podílu knihovně poznamenáno. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud pojal ono ustanovení do dražebních podmínek.
Důvody:
Stěžovatel má pravdu v tom, že věcné ohledy nutně nevyžadují, by spoluvlastníkům nemovitosti do dražby dané za všech okolností bylo uloženo zříditi zvláštní jistotu (vadium), když hodnota podílů jednotlivých spoluvlastníků převyšuje vadium v dražebních podmínkách stanovené a spoluvlastnické podíly, jsouce samy již o sobě dostatečnou zárukou, vyhovují účelu, jemuž u jiných koupěchtivých slouží vadium. Zda tomu tak jest, závisí mezi jiným zejména na tom, zda a do jaké míry podíl toho kterého spoluvlastníka jest zatížen, což nutno posuzovati podle stavu v den dražby. Proto nemohlo býti zúplna vyhověno návrhu stěžovatelovu, by spoluvlastníci již nyní přímo sproštěni byli od složení vadia, nýbrž jen v omezené míře, totiž tím, že se v duchu § 147 ex. ř. soudce řídící dražební stání v dražebních podmínkách zmocňuje, by spoluvlastníkům nemovitosti do dražby dané zcela nebo částečně prominul zříditi zvláštní jistotu. Soudci stání řídícímu bude se zřetelem ke stavu, jaký tu bude v den dražby, pečlivě zkoumati, zda spoluvlastnické podíly jsou dostatečnou zárukou tak, že není potřebí zvláštní jistoty. Pro případ, že tomu kterému spoluvlastníku bude prominuto zříditi jistotu, bude nutno, by důsledky z toho vyplývající byly uvedeny v patrnost a by byl zabezpečen účel učiněného opatření knihovní poznámkou, která není sice zákonem výslovně stanovena, avšak není závažných pochybností proti tomu, by nebyla připuštěna (srov. §§ 147, třetí odstavec a 148, druhý odstavec ex. ř.).
Citace:
č. 8181. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 992-993.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).