Čís. 7850.

Byla-li mimosoudní výpověď z nájmu podle svého obsahu dána podmínečně, nutno (§ 7 ex. ř.) prokázati, že podmínka nastala.
(Rozh. ze dne 9. března 1928, R I 158/28.)
Soud prvé stolice povolil na základě mimosoudní výpovědi exekuci vyklizením. Rekursní soud návrh zamítl, maje za to, že výpověď nemá náležitostí § 565 c. ř. s.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Netřeba řešiti otázku, zda dovolatelčino prohlášení v dopise ze dne 26. prosince 1927 lze míti za výpověď vůbec a za výpověď vykonatelnou zvláště (§ 565 c. ř. s.), neboť, i kdyby byla vykonatelnou výpovědí podle § 1 čís. 18 ex. ř., nebylo by lze, na jejím základě povoliti vnucené vyklizení najatých místností. Podle jejího doslovu je její závaznost závislá na »nevyhovění tomuto požadavku«, totiž na tom, že vypovídaná firma kamna v prodejně do 30. prosince 1927 neodstraní, díru do komína nezazdí a stěžovatelce nenahradí škodu 5000 Kč. Je tudíž výpověď a s ní také její vykonatelnost podle § 7 ex. ř. učiněna závislou na tom, by oprávněná dokázala, že tato skutečnost — řečené nesplnění — nastala. Důkaz ten musila by navrhovatelka podle § 7 ex. ř. podati listinami veřejnými aneb veřejně ověřenými. Navrhovatelka však tuto rozhodnou okolnost ani netvrdila, tím méně ji dokázala naznačeným způsobem. Nemohla jí tudíž exekuce již z tohoto důvodu býti povolena.

Citace:

č. 7850. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 402-402.