Čís. 7725.V řízení o zrušení nájemní smlouvy a o odevzdání najatého předmětu z důvodu nedodržení smlouvy nájemcem podle § 1118 obč. zák. platí kratší lhůty § 575 c. ř. s. Tomu není na závadu předpis § 574 c. ř. s.(Rozh. ze dne 27. ledna 1928, R I 28/28.)Žalobci domáhali se na žalovaném zrušení nájemní smlouvy a odevzdání vyklizeného předmětu nájmu z důvodu § 1118 obč. zák., ježto byl žalovaný v prodlení s placením činže. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud odmítl jako opožděné odvolání žalovaného, podané až čtrnáctý den po doručení rozsudku prvého soudu. Důvody: V §§ 560 až 576 c. ř. s. jsou zvláštní ustanovení o řízení ve věcech nájemních nejen pro případy, v nichž může býti nájemní poměr na základě smlouvy nebo zákonného předpisu zrušen pouze výpovědí anebo zaniká uplynutím času bez předchozí výpovědi, nýbrž i pro případy, v nichž se prohlašuje nájemní poměr za zrušený neb uhaslý na základě žaloby (§ 567, čtvrtý odstavec, a § 574 c. ř. s.). Na žalobu, o niž tu jde, dlužno proto použiti oněch zvláštních předpisů. V § 575, prvý odstavec, c. ř. s. jest ustanoveno, že v řízení, upraveném v §§ 560 až 576 c. ř. s. platí pro opravné prostředky, tudíž 1 pro odvolání, osmidenní lhůta. Tato zásada, jež byla pojata i do repertoria nálezů pod čís. 196, jest zachovávána důsledně (srv. rozh. sb. n. s. čís. 3584, 4890, 5320). Ježto však odvolání bylo podáno až čtrtnáctý den po doručení rozsudku prvého soudu, jest opožděno a bylo je již v neveřejném sezení odmítnouti (§ 471 čís. 2, § 474, druhý odstavec a § 575, prvý odstavec, c. ř. s.). Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody:Odvolací soud právem uznal, že se v tomto případě jedná o zrušení nájemní smlouvy a odevzdání najatého předmětu z důvodu nedodržení smlouvy nájemcem podle § 1118 obč. zák. Správně odůvodnil, že pro takové spory platí lhůty uvedené v § 575, prvý odstavec, c. ř. s. To plyne z předpisu tohoto místa zákona a tímto pravidlem se řídí stálá soudní praxe. K rozhodnutím uvedeným v rozhodnutí odvolacího soudu budiž ještě poukázáno na rozhodnuti nejvyššího soudu čís. 5978, 6009 a 6140 sb. n. s. Ten názor sdílí i teorie (Hora, Československé civilní právo procesní, díl III., str. 174, 175). Poukaz stěžovatelů na to, že se § 574 c. ř. s. neodvolává na předpisy §§ 571, 572 a 575 c. ř. s., nemůže tento názor vyvrátiti, neboť předpis § 574 c. ř. s. týká se zrušení nájemních a pachtovních smluv bez výpovědi a přirozeně se neodvolává na předpisy o výpovědích a § 575 c. ř. s. zřetelně praví, že lhůty v něm ustanovené platí pro řízení »tímto oddílem upravené«, tedy i pro řízení zahájené žalobou podle § 574 c. ř. s. Tvrzení stížnosti, že nejvyšší soud se často zabýval spornou otázkou o lhůtách pro opravné prostředky proti rozsudkům podle §§ 1117, 1118 obč. zák., nic nedokazuje ve prospěch stěžovatelů, neboť poukazuje nanejvýš k tomu, že shora uvedené předpisy o lhůtách často nebyly v nižších stolicích správně pochopeny.