Čís. 7757.

Důvody nabytí služebnosti jsou uvedeny v §§ 480 a 481 obč. zák. výčetmo a nelze je rozšiřovali na případ, kde původní společný vlastník pozemků uvedl je ve stav služebnosti a napotom je prodal různým osobám.
Ustanovení kupní smlouvy, že nemovitost byla koupena s právy a povinnostmi, jak ji dosavadní majitelé drželi a užívali a držeti a užívati byli oprávněni, týká se pouze práv a povinností, o nichž smluvníci věděli.
(Rozh. ze dne 4. února 1928, Rv 1 601/27.) — Čís. 7757 —
191
Žalobci koupili od manželů Ch-ových louku čís. kat. 106/1 trhovou smlouvou ze dne 31. července 1901, žalovaní pak koupili od manželů Ch-ových trhovou smlouvou ze dne 27. července 1901 role č. kat. 107. Tehdy byly již v obou pozemcích položeny trubky. Žalobou, o niž tu jde, domáhali se žalobci na žalovaných uznání, že jejich vlastnictví k louce č. kat. 106/1 jest neobmezené, že žalovaným jako vlastníkům role č. kat. 107 nepřísluší zejména právo sváděti vodu s tohoto pozemku na louku žalobců č. kat. 106/1 a že žalovaní jsou povinni trubky z pozemku č. kat. 107 odstraniti a zdržeti se dalšího rušení vlastnického práva žalobců к pozemku. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby mimo jiné z těchto důvodů: Z trhových smluv ze dne 27. a 31. července 1901 soud sice zjistil, že strany koupily nemovitosti s právy a povinnostmi, jak dosavadní jich majitelé nemovitostí těchto sami užívali a drželi a držeti a užívati oprávněni byli, avšak vzhledem ku zásadě bezelstnosti a důvěry vzájemných styků, lze toto ustanovení smlouvy vykládati tak, že se týká práv a povinností, o nichž smlouvající strany věděly a nikoliv také těch, o nichž nevěděly. Odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Prvý soud žalobě vyhověl, zjistiv, že žalobci při koupi louky č. kat. 106/1 dne 31. července 1901 o zřízení trativodu prodávajícími nevěděli, takže nemohla vzniknouti okamžikem rozdělení vlastnictví obou pozemkův služebnost, nýbrž okamžikem tím nastal jen faktický stav, odpovídající obsahu služebnosti svádění vody, který mohl založiti služebnost teprve vydržením. Soud odvolací nesouhlasí s tímto názorem prvého soudu. Poněvadž oba pozemky č. kat. 107 a č. kat. 106/1 byly těchže vlastníkův, nelze mluviti o pozemku panujícím, jímž bylo role č. kat. 107, a o pozemku služebním, jímž byla louka č. kat. 106/1 v té době, kdy manželé Ch-ovi byli vlastníky obou pozemků. Jest nesporno, že v kupních smlouvách ze dne 27. července 1901 a 31. července 1901 není zmínky o trativodech, o trubkách v pozemcích č. kat. 601/1 a č. kat. 107 a svědek Κ., který rozprodej usedlosti manželů Ch-ových v roce 1901 prováděl, nepamatuje se, zda se tehdy při prodeji pozemků č. kat. 107 a č. kat. 106/1 o služebnosti svádění vody a o trativodech mluvilo. Nutno proto přihlížeti k dalšímu obsahu trhových smluv ze dne 27. července 1901 a 31. července 1901 uzavřených mezi stranami rozepře s manžely Ch-ovými dřívějšími vlastníky. Soud odvolací má za to, že prvý soudce ze zjištění podle obsahu trhových smluv ze dne 27. července a 31. července 1901, že strany koupily pozemky s právy a povinnostmi, jak dosavadní majitelé těchto nemovitostí sami jich užívali a je drželi, a držeti a užívati oprávněni byli, učinil nesprávný názor, maje za to, že tato ustanovení smluv lze vykládati jen tak, že se týkají jen práv a povinností, o nichž smlouvající strany věděly, nikoliv také těch, o nichž nevěděly. Prvý soudce přehlédl, že, ačkoliv žalobce již asi třetí rok po koupi louky č. kat. 106/1 viděl, když začalo pršeti, že na louce vyúsťují dva trativody, jež nejsou na první pohled patrny, že se země musí trochu rozhrnouti, jak při výslechu jako strana udal, žalobci se s tímto stavem louky č. kat. 106/1 spokojili, trativody dále v louce trpěli, a to po řadu let, a teprve v roce — Čís. 7757 —
192
1926, tedy po 25 letech dopisem ze dne 13. září 1926 žalované upomínali o odstranění trubek, a konečně podali žalobu. Z těchto okolností dovozuje soud odvolací se zřetelem k obsahu trhových smluv, pokud jde o držení a užívání koupených pozemků, že žalobci jako vlastníci louky č. kat. 106/1 zřízení trativodu, položení trubek v louce po zjištění trubek po 3 letech na vědomí vzali a se zařízením tím byli spokojeni, poněvadž hned, jak trativody zjistili, o odstranění trubek nezakročili, žalované ani nevyzvali к odstranění trubek, zařízení trativodu trpěli, a tak právě služebnost sváděti spodní vodu po louce č. kat. 106/1 vznikla. Ustanovení § 526 obč. zák. řeší případ, kdy se vlastník panujícího pozemku stane vlastníkem služebného pozemku, později pozemek služebný prodá a služebnost vymazána není. Případ, kdy vlastník obou pozemků, mezi nimiž jest poměr služebnosti, tak zvaná vlastníkova služebnost, oba pozemky prodá, v občanském zákonu není výslovně řešen, pokud jde o poměry služebnosti. Prvý soudce klade váhu na to, by žalobci jako kupitelé služebného pozemku o existenci služebnosti věděli hned při uzavření kupní smlouvy. Soud odvolací však spatřuje nabývací důvod v obsahu trhových smluv o pozemcích č. kat. 107 ač. kat. 106/1. Poněvadž prodávající manželé Ch-ovi prodali smlouvou ze dne 27. července 1901 žalovaným mimo jiné pozemky též role č. kat. 107 v těch mezích a hranicích, s těmi právy a povinnostmi, jak nemovitostí těchto sami užívali a jak jich užívati a je držeti byli oprávněni, rovněž žalovaní jako kupující byli oprávněni užívati role č. kat. 107, jak je užívali jich předchůdci — prodávající, totiž i onoho zařízení, oněch trativodů, trubek v pozemku položených. Ve smlouvě trhové ze dne 31. července 1901, kterou kupují žalobci louku čís. kat. 106/1, jest rovněž výslovně uvedeno, že prodávající vlastníci manželé Ch-ovi louku tu prodávají v těch mezích a hranících, jak ji sami užívali a drželi a užívati a držeti oprávněni byli, a kupující nepřevzali jen knihovní břemena a knihovní závady. Tímto ustanovením smlouvy určen byl rozsah užívání louky č. kat. 106/1 žalobci jako kupiteli. Poněvadž v době uzavření trhové smlouvy o louce č. kat. 106/1, v této louce již trubky byly položeny, jsou žalovaní povinni jako kupitelé onoho pozemku zařízení dále trpěti, byť i služebnost v pozemkové knize nebyla zapsána (§ 1047 obč. zák.). Z těchto důvodů dovozuje odvolací soud, že prodejem pozemků č. kat. 107 a 106/1 původními vlastníky stranám rozepře vznikla pozemková služebnost sváděti vodu po pozemku č. kat. 106/1, louce, ve prospěch pozemku č. kat. 107, kterou žalobcové také do 13. září 1926 trpěli, ač se asi za tři léta po smlouvě o trativodech v louce a položených trubkách dověděli.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Dovolací soud nesdílí právní názor odvolacího soudu, že v tomto případě lze mluviti o služebnosti svádění vody s parcely čís. 107 na parcelu čís. 106/1 žalobců. Podle §§ 480 a 481 obč. zák. jsou důvody k nabytí služebností smlouva, poslední pořízení, výrok soudu a vydržení. Rozšíření těchto výčetmo uvedených důvodů na případ, o nějž tu jde, nebylo by výkladem zákona, nýbrž jeho nepřípustným doplněním (viz Dr. Anton Koban, Eigentümerdienstbarkeit, Festschrift zur Jahrhundert-feier des ABGB. II., str. 575, dále rozhodnutí bývalého Vídeňského nejvyššího soudu ze dne 9. února 1886, čís. 1548 Gl. U. čís. 10926 a rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu čís. 1574 a 5644 sb. n. s.). Ani tím, že dřívější vlastníci pozemků čís. 106/1 a 107 v K. uvedli je ve faktický stav, odpovídající pojmu sporné služebnosti, ani tím, že v roce 1901 parcela čís. 106/1 byla prodána žalobcům a parcela čís. 107 žalovaným, nevznikla tedy služebnost. Názor odvolacího soudu, že se tak stalo mlčky tím, že žalobci dva trativody, jimi asi třetí rok po koupi parcely č. 106/1 na louce zjištěné, trpěli asi 25 let, odporuje řečeným zákonným ustanovením. Že z obsahu kupních smluv ze dne 27. a 31. července 1901 nelze dovozovati vznik sporné služebnosti, soud prvé stolice správně dolíčil, poukázav k ustanovení § 914 obč. zák. Za tohoto stavu věci nemá v tomto případě významu ani ustanovení § 1047 obč. zák., jehož se odvolací soud dovolává.

Citace:

č. 7757. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 218-221.