Čís. 8154.

Podnájemník může pro tvrzený přímý nájemní poměr odporovati výkonu exekuce vyklizením proti sobě a své rodině toliko žalobou podle § 39 čís. 5 ex. ř. a žádati za odklad exekuce podle § 42 čís. 5 ex. ř. Nestačí pouhý jeho návrh, by byl výkonný orgán poukázán ho nevyklizovati.

(Rozh. ze dne 22. června 1928, R I 448/28.) Soud prvé stolice zamítl návrh vymáhajícího věřitele, by byl výkon exekuce vyklizením povolené proti Antonínu H-ovi nařízen i proti Jiřímu H-ovi. Rekursní soud nařídil výkon exekuce i proti Jiřímu H-ovi.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Napadené usnesení, nařizující, by exekuce, povolená proti Antonínu H-ovi vyklizením najatého bytu, byla provedena i proti Jiřímu H-ovi, byt ten obývajícímu, poněvadž tento podal sice žalobu na vymáhajícího věřitele, že mu přísluší k bytu přímé právo nájemní, ale nezažádal dosud o odklad exekuce, jest v rozporu s usnesením téhož rekursního soudu ze dne 26. listopadu 1927. Tomuto dřívějšímu usnesení, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí exekučního soudu, že se Jiří H. poukazuje, by podal na vymáhajícího věřitele žalobu o určení přímého nájemního poměru, jinak by nucené vyklizení bytu bylo i proti němu provedeno, nelze rozuměti jinak, nežli že se výkon exekuce proti Jiřímu H-ovi, podá-li žalobu, odkládá na dobu trvání rozepře, takže Jiří H., podav žalobu, neměl již, proč by podával nový zvláštní návrh na odklad exekuce. Nelze arci uznati postup, zachovaný stranami i nižšími soudy, za správný. Poněvadž exekuční titul vydaný proti Antonínu H-ovi jako majiteli bytu vztahuje se podle § 568 c. ř. s. také na jeho podnájemníky, a vymáhající věřitel tvrdil podle § 54 ex. ř., že Jiří H. jest podnájemníkem Antonína H-a, mohl Jiří H. odporovati výkonu exekuce proti sobě a své rodině toliko žalobou podle § 39 čís. 5 ex. ř., pro niž po dojití žádosti za výkon exekuce u exekučního soudu byl by býval podle §§ 17, 37 a 33 ex. ř. příslušným soud exekuční. S touto žalobou mohl a měl zároveň žádati za odklad exekuce (§ 42 čís. 5 ex. ř.). Pouhý návrh, učiněný nad to již před podáním exekuční žádosti, by výkonný orgán byl poukázán, Jiřího H-a a jeho rodinu při výkonu exekuce z bytu nevyklízeti, nemohl žalobu nahraditi. Zákonem stanovený postup nebyl tedy zachován, to však nemůže nic změniti na právní moci usnesení exekučního soudu, že exekuce nebude vykonána proti Jiřímu H-ovi, vykáže-li do čtrnácti dnů, že podal přikázanou mu určovací žalobu. Týž to vykázal, proto nemůže býti až do skončení takto zahájeného sporu z bytu nuceně vyklizen.

Citace:

č. 8154. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 924-925.