Čís. 7829.Tím, že nebylo zavčas žádáno o exekuci vyklizením (§ 575, třetí odstavec, c. ř. s.), pozbyla platnosti výpověď a po ní následovavší rozsudky a zůstalo ve všem při staré, původní nájemní smlouvě. — Čís. 7829 —333Usnesení obecního zastupitelstva, že jest dáti výpověď z nájmu v obecním domě, nepozbylo platnosti tím, že pozbyl platností rozsudek, vydaný na základě výpovědi.(Rozh. ze dne 1. března 1928, Rv II 783/27.)Co do předchozího děje poukazuje se na rozhodnutí čís. sb. 6866. Žalující obec opominula podati v čtrnáctidenní lhůtě § 575, třetí odstavec, c. ř. s. návrh na vyklizení. Dne 1. července 1927 dala žalující obec žalovanému novou výpověď, již procesní soud prvé stolice k námitkám žalovaného ponechal v platnosti. Odvolací soud rozsudek potvrdil.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Dovolateli nelze přisvědčiti, že usnesení městské rady ze dne 22. prosince 1925 pozbylo platnosti tím, že bylo starostou města provedeno a využito soudní výpovědí ze dne 18. září 1926. Dovolatel obrací se svými vývody proti rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu v prvém výpovědním řízení ze dne 2. března 1927 (sb. n. s. čís. 6866), leč dovolací soud ani po jeho vývodech neshledal, že tam projevený názor právní mohl by býti nahražen pochybeným právním názorem dovolatelovým. Jádro rozepře je nyní v právní otázce, zdali tím, že žalobkyně opomenula včas podati vyklizovací návrh podle usnesení soudu prvé stolice ze dne 18. září 1926, čímž tento exekuční titul pozbyl podle třetího odstavce § 575 c. ř. s. platnosti, — byla původní smlouva nájemní zase obnovena podle § 1114 obč. zák., zda se nová soudní výpověď téhož soudu ze dne 1. července 1927 týká původního poměru nájemního, jejž mělo na mysli usnesení obecního zastupitelstva ze dne 22. prosince 1925, či zda se týká nové, mezi stranami když ne výslovně aspoň mlčky uskutečněné smlouvy nájemní. Dovolatel tvrdí, že původní smlouva nájemní byla zrušena pravoplatnou výpovědí, která mu byla dána usnesením ze dne 18. září 1926 ke dni 31. prosince 1926, že v době od 1. ledna 1927 do 30. března 1927 vůbec nebyl nájemníkem, nýbrž užíval obchodních místností bez jakéhokoliv důvodu právního, a že dne 31. března 1927 projitím lhůty podle třetího odstavce § 575 c. ř. s. uskutečnila se mlčky nová smlouva nájemní, o jejíž existenci obecnímu zastupitelstvu, když vydávalo usnesení ze dne 22. prosince 1925, nic nemohlo býti známo a že se proto toto usnesení obecního zastupitelstva na tuto novou smlouvu nájemní nemůže vztahovati. Žalobce ovšem neuznává, že byla původní smlouva nájemní mlčky obnovena způsobem v § 1114 obč. zák. uvedeným, a tvrdí, že mlčky podle § 863 obč. zák. obnovena býti nemohla, uváží-li se, že usnesení ze dne 22. prosince 1925 ani nezměnil ani neodvolal, že dne 7. dubna 1927 podal návrh na vyklizení a že po zamítnutí tohoto návrhu podal dne 1. července 1927 novou soudní výpověď, tedy usiloval všemi zákonitými prostředky, by nájemní poměr byl zrušen, a žalovaný byl nucen pronajatou místnost vykliditi. Nelze přisvědčiti ani dovolateli, ani žalobci. Z ustanovení § 560 c. ř. s. (srovn. slova: »Jest-li podle předpisů občanského práva potřebí výpovědi (§ 1116 obč. zák.) smlouvy o nájmu, by nájemní smlouva nebyla mlčky obnovena (§§ 1114 a 1115 obč. zák.)« — odstavce třetího § 575 c. ř. s. (srovn. slova: » —pravoplatné rozsudky o takových námitkách vydané pozbudou platnosti — nebude-li ve čtrnácti dnech po tom, ... navržena exekuce vyklizením«), jakož i z § 1114 obč. zák. vyplývá, že nepodáním vyklizovacího návrhu včas výpověď a po ní následovavší rozsudky pozbyly platnosti, že tedy výpověď daná usnesením ze dne 18. září 1926 pozbyla účinnosti, a tím zůstalo vše při staré původní smlouvě nájemní. To žalobce sám uznal tím, že soudní výpověď dne 1. července 1927 opakoval, tedy, dav výpověď (§ 1116 obč. zák. a § 560 c. ř. s.) uznal jsoucnost původní nájemní smlouvy, a uznává ji také svrchu uvedenými vývody, tvrdě, že usiloval všemi zákonitými prostředky, byl nájemní poměr byl zrušen. Na původní smlouvu nájemní vztahuje se však usnesení obecního zastupitelstva ze dne 22. prosince 1925, o němž správně uvádí odvolací soud, že nepozbylo platnosti z toho důvodu, že jí pozbyl rozsudek soudu prvé stolice. Byl tedy starosta prováděje řečené usnesení obecního zastupitelstva, oprávněn dáti žalovanému novou výpověď.