Čís. 8067.

Návrhu na zrušení exekuce lze vyhověti jen v případech v § 40 ex. ř. zvláště uvedených, nikoliv v případě, zanikl-li nárok z jiného důvodu než uspokojením vymáhajícího věřitele.
(Rozh. ze dne 23. května 1928, R 1 394/28.)
Návrhu dlužníka na zrušení exekuce soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 40 ex. ř. může dlužník, nepodav zatím žalobu podle §§ 35 neb 36 ex. ř., učiniti návrh na zrušení exekuce, byl-li vymáhající věřitel po vzniku exekučního titulu nebo při soudních rozhodnutích po čase, uvedeném v prvním odstavci § 35 ex. ř., uspokojen, povolil-li sečkati nebo se toho zřekl, by exekuce vůbec nebo ve lhůtě zatím ještě neprošlé byla vykonána. Toto ustanovení jest výjimkou z povšechného předpisu, že námitky proti nároku, pokud se týče proti povolení exekuce jest uplatňovati žalobou (§§ 35, 36 zák.). Lze proto návrhu na zrušení exekuce vyhověti jen v případech v § 40 ex. ř. zvlášť uvedených, nikoli — Čís. 8068 —
750
tedy v případě, že nárok zanikl z důvodu jiného, než uspokojením vymáhajícího věřitele. Nemohou si proto rekurenti, ani sami netvrdí, že nárok zanikl zcela neb z části uspokojením vymáhajícího věřitele, stěžovati, když jejich návrh byl rekursním soudem zamítnut'z důvodů jiných, které se jim nezdají býti přiléhavými.

Citace:

Čís. 8067. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 777-778.