Čís. 8030.

Zájemné popsání vnesených svršků podle § 1101 obč. zák. může se stati jak jích sepsáním v prozatímním opatření tak exekučním sepsáním a popsáním podle § 253 ex. ř. Jest zbytečno svršky, jež byly již exekučně popsány, ještě jinak zájemně popisovali.
(Rozh. ze dne 10. května 1928, R I 348/28.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodané svršky nepřikázal soud prvé stolice v přednostním pořadí pronajímateli pohledávku z nájemného, ježto zástavní právo pro činžovní pohledávku zaniklo jednak odstraněním věcí, jednak neprovedením zájemného popsání (§ 1101 obč. zák., III. dílčí novela § 139). Rekursní soud přikázal výtěžek dražby v přednostním pořadí ku zaplacení pohledávky pronajímatele z nájemného. Důvody: Jest jisto a také v jednacím
Civilní rozhodnutí X. 44 — Čís. 8030 —
690
protokolu o rozvrhu výtěžku dražby jest konstatováno, že ohledně dlužného nájemného zájemní popsání stěžovatel si nevydobyl, vydobyl si však na základě exekučního titulu exekuční právo zástavní zabavením všech vydražených věcí dne 23. září 1927, v době, kdy podle exekučních spisů věci ty byly ještě v najatých místnostech. Jest sice pravda, že podle § 1101 obč. zák. zaniká zákonné zástavní právo pronajímatele pro dlužnou činži ku věcem vneseným do najatých místností, byly-li věci ty odstraněny z najatých místností bez nařízení soudního před jejich zájemním popsáním a jest také z exekučních spisů vidno, že věci ty stěžovatel odstranil z najatých místností, dav je však teprve 12. pokud se týče 14. října 1927 do uschování různým firmám. Soud rekursní, vycházeje z úvahy, že zájemní popsání svršků podle dvorského dekretu ze dne 5. listopadu 1819, čís. 1621 sb. z. s., jenž byl v platnosti ponechán čl. XIII. čís. 6 uvoz. zák. k ex. ř., má, jak již v dvorském dekretu ze dne 13. dubna 1826, čís. 194 sb. z. s. naznačeno, za účel zákonné zástavní právo pronajímatelovo k věcem vneseným pro dlužnou činži lépe hájiti a pojistiti a zejména najisto postaviti, na které věci se jeho zákonné zástavní právo podle § 1101 obč. zák. vztahuje, že se také exekuční právo zástavní provádí ve smyslu § 253 ex. ř. tím, že výkonný orgán věci, jež se mají zabaviti, v zápise zapíše a popíše, tudíž jak zákon výslovně uvádí, »věci ty zájemně zapíše« a že vydobytí exekučního práva zástavního má tudíž ve skutečnosti týž účel jako zájemné popsání, jest toho názoru, že exekuční právo zástavní, které si pro dlužnou činži stěžovatel jako pronajímatel vydobyl na vydražených věcech, má týž právní význam a při nejmenším týž právní účinek, jako kdyby si byl s podáním žádosti o platební rozkaz vydobyl a provésti dal zájemné popsání svršků. Z toho jde, že když stěžovatel po provedeném exekučním zabavení, tudíž dne 12. pokud se týče 14. října 1927 věcí zabavené jinam přinésti dal, nepozbyl k nim zákonného zástavního práva pro dlužnou činži podle § 1101 obč. zák. Ježto tudíž věci vydražené v době exekučního jich zájmu byly ještě v najatých místnostech a dlužná činže pravoplatným platebním příkazem byla na jisto postavena, jsou tu podmínky pro to, by výtěžek dražby byl přikázán v přednostním pořadí na přihlášenou vykonatelnou pohledávku stěžovatele jako pronajímatele. Přikázal proto rekursní soud ve smyslu § 286 ex. ř. celý výtěžek dražby po srážce nákladů odhadu a dražby v přednostním pořadí na pohledávku stěžovatele.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Názor dovolacího rekurenta, že, bylo-li pro pohledávku pronajímatele Rudolfa P-а z dlužného nájemného na prodaných svršcích vydobyto před jich odstraněním z najatých místností exekuční zástavní právo, ale svršky ty nebyly po rozumu § 1101 obč. zák. zájemně popsány, nepřísluší pohledávce Karla P-а uspokojení z výtěžku za ony svršky před ostatními pohledávkami na onen výtěžek poukázanými, není správný. V § 1101 obč. zák., jímž se stanoví, že v případě odstranění vnesených — Čís. 8031 —
691
svršků z najatých místností jest к zachování zákonného zástavního práva, svršky ty pro nájemné postihujícího, třeba, by byly svršky zájemně popsány, se nerozeznává, jakým způsobem se zájemné popsání stane, zda jako prozatímní opatření (dvorský dekret ze dne 5. listopadu 1819, čís. 1621 sb. z. s. a čl. XIII. uvoz. zák. k ex. ř.) či v exekuci sepsáním a popsáním podle § 253 ex. ř. Účelu, jemuž má zájemní popsání v § 1101 obč. zák. stanovené sloužiti, by totiž bylo v patrnost uvedeno, které svršky se v najatých místnostech nebo na pachtovaném objektu nacházejí, dosáhne se stejně jak jich sepsáním v prozatímním opatření tak exekučním sepsáním a popsáním podle § 253 ex. ř. a bylo by též zbytečno, když svršky byly již exekučné popsány, je ještě jinak zájemně popisovati (Gl. U. n. ř. 5358). Uvésti jest, že zákon zájemné popsání za všech okolností nepožaduje. V případě uvedeném v § 1101 obč. zák. v odstavci prvém poslední věta, když totiž vnesené svršky byly na soudní opatření z najatých místností nebo z pachtovního objektu odstraněny, stačí, když pronajímatel své zástavní právo k odstraněným svrškům zavčas, ve lhůtě tří dnů, ohlásí. Rekursní soud, přihlížeje, a to právem k tomu, že svršky před odstraněním byly pro pohledávku Karla P-а z nájemného exekučně zájemné popsány, nepochybil tedy, když výtěžek za svršky při jeho rozvrhu přikázal před ostatními pohledávkami na pohledávku Karla P-a.

Citace:

Čís. 8030. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 717-719.