Authors:
= Váž. civ., 10 (1928), sv. 1
PDF

Čís. 7761.


Fiduciář není oprávněn, by sám nakládal s podstatou jmění stíženého fideikomisární substitucí; to může fiduciář činiti jen spolu s fideikomisámím substitutem.
Smír, uzavřený s fiduciářem ohledně peněžité pohledávky, na němž se nesúčastnil zákonný zástupce nezl. fideikomisámího substituta a jenž nebyl ohledně tohoto nezletilce schválen opatrovnickým soudem, není podle § 7 ex. ř. titulem způsobilým k tomu, by na jeho základě byla povolena exekuce vnucenou dražbou nemovitosti, stižené fideikomisární substitucí.
(Rozh. ze dne 9. února 1928, R 1 44/28.)
Soud prvé stolice povolil exekuci vnucenou dražbou nemovitosti, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Na základě dluhopisu, schváleného opatrovnický ohledně nezletilého Ericha G-а bylo pro vymáhajícího věřitele pro jeho peněžitou pohledávku vloženo zástavní právo na nemovitost. Podle knihovního stavu jest vlastnicí nemovitosti Frieda G-ová, již jest nezl. Erich G. substituován jako poddědic. Žalobou Ck 3 183/27 uplatnil vymáhající věřitel svá práva pouze proti Friede G-ové. Smír uzavřený dne 23. března 1927 mezi stranami nebyl schválen ani pozůstalostně ani opatrovnicky. Tímto smírem není tudíž zjednán exekuční titul proti Erichu G-ovi. Frieda G-ová není neobmezenou vlastnici nemovitosti, jsouc omezena substitučním závazkem ve prospěch nezl. Ericha G-а. Nemohou proto býti exekučním titulem směřujícím proti Friede G-ové dotčena práva nezl. Ericha G-a, což by nastalo dražbou nemovitosti. Exekuce, směřující pouze proti Friede G-ové, může a smí postihnouti jedině její věcná práva, tudíž pouze její obmezené vlastnictví (§§ 608 a 613 obč. zák.). Tím však nesmí býti porušena práva poddědiců. Vzhledem k tomu jest exekuce dražbou nemovitosti nepřípustnou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jak již v rozhodnutí čís. 4721 a 6412 sb. n. s. dovoženo, není fiduciář podle § 613 obč. zák. oprávněn, by sám nakládal s podstatou jmění stiženého fideikomisární substitucí; to může fiduciář činiti jen spolu s fideikomisárním substitutem. V případě, o nějž jde, bylo sice právo zástavní pro pohledávku stěžovatelčinu vloženo na základě dluhopisu ze dne 18. února 1926, ohledně nezletilého substituta Ericha G-а opatrovnicky schváleného, při čemž soud knihovní nařídil, by usnesení bylo doručeno Vilému G-ovi, otci substituta nezl. Ericha G-а, avšak bez dodatku, že doručení děje se mu jako otcovskému opatrovníku. Ale to vše nerozhoduje, nýbrž závažno jest, že žaloba, jíž stěžovatelka dobývala zmíněnou pohledávku, byla řízena jen proti fiduciářce Bedřišce G-ové a ne též proti nezl. Erichu G-ovi, ač tento společně s fiduciářkou má všechna oprávnění, jedinému vlastníku příslušející. Tím odňata byla substitutu možnost, by po případě ve sporu přednesl své námitky a zejména se vyjádřil, zda připojuje se ke smíru uzavřenému fiduciářkou. Smír takto uzavřený, na němž se zákonný zástupce nezl. Ericha G-a jménem a v zastoupení jeho nesúčastnil a jenž dále nebyl ohledně tohoto nezletilce opatrovnickým soudem schválen, není podle § 7 ex. ř. titulem způsobilým к tomu, by na jeho základě byla povolena exekuce zavedením dražebního řízení, tudíž exekuce přímo na podstatu a ne pouze na užitky jmění fideikomisární substitucí stiženého.
Citace:
č. 7761. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 228-229.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).