Čís. 8118.

O návrhu nemanželského otce, uznavšího otcovství, by byla zjištěna míra Jeho povinností k nemanželskému dítěti, jest zásadně jednati v řízení nesporném.
(Rozh. ze dne 8. června 1928, R 1 405/28.)
Poručenský soud zamítl návrh nemanželského otce, uznavšího otcovství, by byla v nesporném řízení stanovena výše povinností uložených mu zákonem, a poukázal poručníci, by podala na nemanželského otce žalobu o placení výživného, maje za to, že nelze rozhodnouti o výši příjmů a o jmění navrhovatele v řízení nesporném. Rekursní soud vyhověl návrhu nemanželského otce, čímž odpadlo poukázání poručence na pořad práva. Důvody: Rekursní soud nemůže se připojiti k výkladu prvého soudu o ustanovení § 16 I. dílčí novely k obč. zák., neboť omezení zjišťovacího oprávnění soudu, jež naznačuje zákon slovy: »závisí-li rozhodnutí od vyšetření sporných okolností«, nemůže se bez dalšího vztahovat! na to, by byly pod népodřaděny majetkové poměry otcovy, vyjímajíc ovšem zcela spletité případy. Náležejí sem na příklad případy uplatňování příspěvků za minulost podle § 1042 obč. zák., uplatňování takových nároků proti pozůstalosti nemanželského otce, anebo, jak již řečeno, případy tak spletité, že prostředky nesporného řízení nijak nestačí na vyšetření sporných okolností. V novele došla svého uzákonění již dřívější prakse, by byl co nejvíce využito nesporného řízení k úpravě povinností otcovských. Otázku dlužno dáti tak, zda majetkové poměry otce dětí lze spolehlivě zjistiti prostředky nesporného řízení, což jest právě rozhodnutím podle uvážení. Podle toho nejde tu o sporné právní nároky v nejužším smyslu slova, spíše zasahuje tu soud pravotvorně úkonem nesporného řízení. Novela nezamýšlela vydati zvláštní ustanovení pro sporné řízení, nýbrž chtěla spíše vyjádřiti, že výživné jest stanoviti zásadně v nesporném řízení (viz rozh. čís. sb. n. s. 734 a 2093). Nelze sice zapírati, že prostředky sporného řízení, zejména přísežná svědecká výpověď pod sankcí § 338 c. ř. s. všeobecně poskytují větší záruku dopátrání se pravdy, proti tomu však jsou tu stinné stránky sporného řízení (trvání, útraty, nedbalost poručenstva ve sporu a pod.). Ostatně i v nesporném řízení přijdou ke slovu obě strany, při čemž nelze nevzpomenouti i na postup nesporného soudce z úřadu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu, poukázav k důvodům rekursního soudu.

Citace:

č. 8118. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 865-866.