Čís. 7855.

Lhůta k žalobě ze správy (§ 933 obč. zák.) pro vady dobytka počíná dnem, jímž končí lhůta doněnky podle § 925 obč. zák. K tomu, že uplynula propadná lhůta § 933 obč. zák., dlužno přihlížeti z úřadu v každém období rozepře.
(Rozh. ze dne 9. března 1928, Rv II 560/27.) Žalobě kupitele proti prodateli, by byla zrušena kupní smlouva ohledně krávy pro vady, procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jde jedině o to, zda byla v souzeném případe dodržena propadná lhůta § 933 obč. zák. k uplatnění nároku ze správy z vady koupené krávy. S náhledem žalobcovým hájeným teprve v dovolání, že lhůta šestinedělní ku podání žaloby běží až ode dne, kdy nabyl vědomosti o tom, že kráva je tuberkulosní, a že, podav žalobu do týdne po té, co zvěděl z posudku zvěrolékaře o tuberkulose krávy, učinil tak včas, nelze souhlasiti, nehledíc k tomu, že tvrzení to je v dovolacím řízení nepřípustné. § 933 obč. zák. stanoví, že nároky ze správy pro vady dobytka mohou býti soudně uplatňovány do šesti neděl ode dne předání věci a že se pro správu pro takové vady dobytka, o nichž platí lhůta domněnky, počítá tato lhůta ode dne, jímž končí. Kupitel může se tudíž přesvědčiti o vlastnostech dobytčete vždy již v době převzetí, doslov § 933 obč. zák. je jasným, neobsahuje omezení ani výhrady a již podle motivů cís. nař. ze dne 19. března 1916, čís. 69 ř. zák. byla lhůta k uplatňování nároku ze správy právě proto snížena, poněvadž byla dřívější lhůta zákona pro žaloby toho druhu příliš dlouhá, což mělo v zápětí nejistotu v obchodování s dobytkem, která zase měla vliv na ceny. Vzhledem k tomu, že podle nařízení ministerstva spravedlnosti v dohodě s ministerstvem orby ze dne 10. listopadu 1916, čís. 384 ř. zák. je lhůta domněnky tuberkulosy krávy čtrnáctidenní, uplynula lhůta ku podání žaloby podle §§ 925, 926 a 933 obč. zák. a ministerského nařízení ze dne 19. března 1916, čís. 69 ř. zák. osm neděl po převzetí krávy, což stalo se nesporně dne 19. ledna 1927 (§ 266 c. ř. s.), dne 16. března 1927, žaloba byla však podána teprve dne 19. března 1927, tedy opožděně. Správně uznal proto odvolací soud, zamítnuv k odvolání žalovaných žalobu. Že k této propadné lhůtě měl prvý soudce přes zmeškání žalovaných přihlíželi, poněvadž nutno k ní z moci úřadu bráti zřetel v každém období rozepře, dovodil a blíže odůvodnil Nejvyšší soud v četných svých rozhodnutích (tak v rozhodnutí čís. 3089 a 5138 sb. n. s.).

Citace:

č. 7855. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 409-410.