Čís. 7821.Nebyl-li v rozvrhovém řízení tomu. kdož byl s odporem poukázán na pořad práva, upírán nedostatek oprávnění k odporu, a poukaz odporovatele na pořad práva nabyl právní moci, nelze již v napotomním odporovém sporu uplatňovati nedostatek aktivního oprávnění odporovatele ku sporu.(Rozh. ze dne 1. března 1928, R I 54/28.)V rozvrhovém řízení nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost byli žalobci s odporem proti přikázání pohledávek poukázáni na pořad práva. Žalobu jich procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčíkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl. Důvody: Soud odvolací nemůže sdíleti právní názor prvního soudce, na jehož základě žalobu zamítl. Podle § 213 ex. ř. při rozvrhu nejvyššího podání pozdější hypotekární věřitel může podati odpor proti tomu, by bylo přihlíženo k pohledávce předcházejícího hypotékárního věřitele, též co do výše požadované jistiny a vedlejších poplatků. Podle §§ 231, 232 a 233 ex. ř. jest o odporu rozhodnosti rozsudkem, kterýžto rozsudek účinkuje též proti povinnému. Podle názoru odvolacího soudu není pochyby, že se odpor může zakládati též na skutečnosti, že pohledávka předcházejícího hypotekárního věřitele byla úplně nebo částečně zaplacena nebo zanikla jiným způsobem na př. plněním na místě zaplacení podle § 1414 obč. zák. Opačný názor napadeným rozsudkem zastávaný nemá opory ani v zákoně ani v literatuře. V komentáři dra Neumanna o exekučním řádu 1909, 1910 na str. 603 jest vysloven názor, že strany podle § 213 ex. ř. oprávněné z příčiny rozvrhu nejvyššího podání mohou použiti všech právních prostředků, které příslušely povinnému. První soudce důsledkem mylného svého názoru nezjistil ani nevzal na přetřes skutkové okolnosti, které k rozřešení sporu jsou rozhodný, pročež soud odvolací rozsudek podle § 496 čís. 3 c. ř. s. zrušil a věc vrátil procesnímu soudu k projednání a novému rozhodnutí. Žalobci v novém jednání budou museti dokázati, že pohledávka žalovaných, pokud jí žalobci odporují, zanikla zaplacením nebo jiným způsobem, jak žalobci v odporu tvrdili. Bude proto nutno zjistiti, které pohledávky manželům L-ovým vzešly proti manželům P-ovým, kterou úhradu manželé L-ovi obdrželi. Otázku, zda úhradou touto zaplacena byla pohledávka manželů L-ových v pozemkové knize zapsaná, jest řešiti podle §§ 1414, 1415 a 1416 obč. zák. Podle §§ 1422, 1423, 1358 obč. zák. dluh může býti zaplacen též osobou třetí za podmínek zákonem vytčených. V souzeném případě jde pouze o to, zda pohledávka hypotekárním právem zástavním zjištěná zanikla, čili nic.Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.Důvody:Dovolací rekurs, správně rekurs týká se přiznání aktivní legitimace odvolacím soudem žalobcům ve sporu, který tito na základě poukazu rozvrhového usnesení, by nastoupili pořad práva, zahájili za účelem vyřízení odporu, vzneseného při rozvrhovém jednání proti pohledávce žalovaných. Rekurs není opodstatněn. Měli-li obžalovaní za to, že žalobci nejsou, jak v rekursu dovozují, k odporu proti jejich pohledávce, ježto v něm uplatňují zaplacení pohledávky, oprávněni, protože jen dlužník jest povolán namítati zaplacení, bylo na nich, by při rozvrhovém soudu nedostatek oprávnění nynějších žalobců k odporu uplatňovali, neboť také oprávnění k odporu jest předmětem jednání při rozvrhu a jest též o něm v rozvrhovém usnesení rozhodnouti (srovnej rozh. ze dne 13. dubna 1915 Rv I 197/15 Z Bl. 407/15.) Neučinili-li tak rekurenti při rozvrhovém roku a ani se nebránili proti rozpočetnímu usnesení co se týče poukazu nynějších žalobců s jich odporem na pořad práva, čímž bylo rozhodnuto již o jejich oprávnění k odporu а k případné žalobě, nelze již, ježto onen poukaz nabyl moci práva, v zahájeném sporu nedostatek aktivní legitimace žalobců uplatňovati.