Čís. 8005.

Byla-li exekuce vykonána nesprávně, nezákonnitě, přísluší i třetí osobě právo rekursu proti usnesení exekučního soudu, zamítnuvšímu jeho stížnost podle § 68 ex. ř.
Nepostaral-li se k rekursu podle § 68 ex. ř. ani prvý ani rekursní soud o odstranění závad při výkonu exekuce, bylo na nejvyšším soudě, by z úřadu (§ 61 ex. ř.) zrušil veškerá usnesení nižších soudů a exekuční úkony, následující po povolení exekuce a by přikázal prvému soudu by se postaral o zákonnou úpravu.
(Rozh. ze dne 26. dubna 1928, R II 139/28.)
V exekuční věci proti manželům K-ovým navrhli manželé D-ovi, by byla zrušena exekuce na movitosti, ježto zabavené svršky jsou příslušenstvím nemovitosti. Soud prvé stolice návrhu částečně vyhověl. Rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu manželů D-ových zrušil usnesení obou nižších soudů a uložil prvému soudu, by se podle § 61 ex. ř. z úřadu postaral o správný výkon povolené exekuce.
Důvody:
Předem bylo se zabývati otázkou, zda manželé Vilém a Kamila D-ovi jakožto osoby třetí jsou oprávněni odporovati exekuci rekursem, či zda jsou odkázáni toliko na odpor podle § 37 ex. ř., jeíž lze provésti pouze žalobou. Podle § 68 ex. ř. jest každý, kdo se cítí dotčeným ve svých právech výkonem exekuce oprávněn, stěžovati si na způsob jejího provedení u exekučního soudce, tedy nejen strany osobně súčastněné, nýbrž i osoby třetí, a jest exekuční soudce podle § 61 ex. ř. povinen, ne- — Čís. 8005 —
647
byla-li exekuce provedena podle příkazu, uděliti z moci úřední výkonnému orgánu pokyny, jež jsou nutný k odstranění poklesků nebo ke správnému výkonu exekuce. Byla-li exekuce provedena nesprávně, nezákonitě, přísluší i třetí osobě právo stížnosti proti usnesení exekučního soudu, zamítnuvšímu její stížnost podle § 68 ex. ř. (rozh. čís. 5098 sb. n. s.). Dlužno tedy zkoumati, zda byla exekuce provedena způsobem zákonitým, odpovídajícím povolujícímu usnesení. Podle zápisu o zabavení ze dne 20. ledna 1928 zabaveny byly pro udánlivou vykonatelnou pohledávku vymáhající strany 5100 Kč s přísl. věci, sepsané pod běžnými čísly 1—20 zájemního protokolu. Usnesením rekursního soudu ze dne 1. ledna 1928 byla však povolena vymáhající straně podle vykonatelného rozsudku ze dne 25. října 1927 exekuce k vydání věcí seznamenaných v položce 1—19 zápisu o zabaveni, s příkazem, by věci ty byly povinné straně odňaty a vydány na stvrzenku straně vymáhající, a mimo to byla povolena usnesením exekučního soudu ze dne 14. prosince 1927 exekuce k vydobytí útrat sporu a nákladů spojených s odnětím věcí a pro útraty exekuce: zabavením, uschováním a prodejem movitostí, které dlužníci mají ve svém bytě. Exekuce zabavením movitostí pro vykonatelnou pohledávku 5100 Kč s přísl. nebyla tedy povolena; byla tudíž vykonána bez příkazu, nezákonně. Exekuce povolená nebyla však provedena, neboť podle protokolu není osvědčeno, že výkonný orgán odňal povinné straně věci vyjmenované v exekučním povolení a že je odevzdal na potvrzení vymáhajícímu věřiteli, není osvědčeno ani zabavení svršků Josefa a Boženy K-ových pro útraty sporu o vydání věcí a pro útraty exekuční (neboť spor ten nebyl veden k vydobytí pohledávky 5100 Kč). Mimo to byly zabaveny svršky čís. 1—19 zájemního protokolu, ač jsou nesporně vyhraženým vlastnictvím vymáhající strany. Exekuce povolená nebyla tudíž provedena vůbec a, pokud měl výkon svrchu uvedený platiti za její provedení, byla provedena proti příkazu, nezákonitě. Do tohoto způsobu provedení exekuce si sice nikdo se súčastněných osob nestěžoval; stížnost podali pouze manželé Vilém a Kamila D-ovi podle § 68 ex. ř. z důvodu jiného, totiž, že prý zabavené věci nemohou dle § 252 ex. ř. býti zabaveny exekucí mobilární, jelikož tvoří příslušenství nemovitostí (cihelny). Neshledal-li exekuční soud závadu ve výkonu exekuce, když zkoumal jetí výkon podle § 61 ex. ř. ihned po předložení zájemního protokolu, měl aspoň přezkoumati jeho správnost při vyřizování této stížnosti, podané podle § 68 ex. ř. a to z moci úřední (§ 61 ex. ř.) a byl by musil shledati závady shora zmíněné a měl se postarati o jich odstranění, to tím spíše, že i usnesení rekursního soudu ze dne 9. února 1928 na ně poukazovalo. Neučinil-li tak ani první soud ani soud rekursní u příležitosti rekursů, bylo věcí nejvyššího soudu, by z moci lúřední zrušil veškerá usnesení nižších soudů a exekuční úkony, následující po povolení exekuce podle § 346 ex. ř. a by přikázal prvnímu soudu, by se použitím § 61 ex. ř., § 78 zákona o soud. organisaci a § 165 prvý odstavec jedn. ř. postaral o zákonnou nápravu. Poněvadž dovolací rekurs manželů D-ových se obrací proti usnesení nižších soudů, jimiž bylo rozhodováno o tom, zda zabavení položek čís. 1—20 zájemního protokolu pro pohledávku 5100 Kč má zůstati v platnosti, či zda má býti zrušeno podle § 252 — Čís. 8006 —
648
ex. ř. z důvodu, že prý se dotýká příslušenství nemovité věci, bere východisko z nezákonných exekučních úkonů a nevychází z jedině správného základu exekuce, povolené podle § 346 ex. ř., nebylo lze mu vyhověti; nebylo toho však ani zapotřebí, poněvadž zrušením exekučních úkonů, do nichž si stěžováno, se dovolací rekurs stal bezpředmětným.

Citace:

Čís. 8005. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 674-676.