Čís. 8163.

Sprostředkovatelská smlouva.
Dal-li přikazatel sprostředkovateli příkaz k prodeji za určitou cenu, může to míti buď jen za účel informovati sprostředkovatele, na jakém podkladě má vésti vyjednávání s koupěchtivým, anebo může to míti i ten smysl, že mu slibuje odměnu jen pod tou podmínkou, že dosáhne určité kupní ceny. V onom případě přísluší sprostředkovateli odměna, když se jeho přičiněním strany shodly i na ceně menší, v případě druhém však, nedosáhne-li sprostředkovatel toho výsledku, na němž závisí jeho nárok na odměnu, nepřísluší mu ani odměna smluvená, ani odměna přiměřená.

(Rozh. ze dne 22. června 1928, Rv I 2084/27.)
Žalobkyně domáhala se na žalovaném zaplacení provise 4000 Kč za sprostredkovaní prodeje domu. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby. Důvody: Odvolatelka sama již asi seznala, že nemá nároku na smluvenou provisi, ježto provise ve výši 2% byla ujednána jen pro případ, kdyby bylo docíleno kupní ceny 210000 Kč, ve skutečnosti však bylo docíleno kupní ceny jen 200000 Kč, Úmluvu stran o dohodném nelze však vykládati tak, že žalující strana vůbec nemá nároku na odměnu; takové výslovné úmluvy, že pro tento případ žalující straně vůbec žádná odměna nepřísluší, ujednání o provisi neobsahuje, pročež platí za vymíněnu přiměřená odměna ve smyslu § 1152 obč. zák. Žalující straně tedy přísluší s ohledem na to, že přivedla kupitele žalované straně, tudíž činnost sprostředkovatelskou předsevzala, zásadně nárok na odměnu bez ohledu na rozsah této sprostředkovatelské činnosti. Co se týče výše této odměny, jest ji v požadované výši 2% z kupní ceny pokládati za všeobecně obvyklou a přiměřenou, tak že odměnu ve výši zažalovaných 4000 Kč nutno i co do výše pokládati za zcela přiměřenou.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu. Důvody:
Dovolání jest opodstatněno, pokud napadá právní názor odvolacího soudu, že žalobkyni přísluší přiměřená odměna. Dá-li přikazatel sprostředkovateli příkaz k prodeji za určitou cenu, může to míti buď jen za účel informovati sprostředkovatele, na jakém podkladě má vésti vyjednávání s koupěchtivým, anebo může to míti i ten smysl, že mu slibuje odměnu jen pod tou podmínkou, že dosáhne určité kupní ceny. V onom případě ovšem přísluší pak sprostředkovateli odměna i tehdy, když se jeho přičiněním strany shodly na ceně menší. V případě druhém však, nedosáhne-Ii sprostředkovatel toho výsledku, na němž závisí jeho nárok na odměnu, nepřísluší mu nejen odměna smluvená, nýbrž ani odměna přiměřená, neboť sprostředkovatelská smlouva není smlouvou služební, při níž zaměstnanec za výsledek své práce neručí, při ní nezáleží na rozsahu práce sprostředkovatelem, nýbrž jen na výsledku. V souzeném případě bylo zjištěno, že se žalovaný zavázal zaplatiti odměnu za sprostredkovaní prodeje, ale jen v tom případě, zůstane-li prodávajícím čistých 200000 Kč. Tu nemůže býti pochybno, že odměna byla podmíněna dosažením takové ceny, že by z ní prodávajícím zůstalo čistých 200000 Kč. Tato výminka nenastala a v důsledku toho žalobkyni nárok na odměnu nevzešel.

Citace:

č. 8163. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 940-941.