Čís. 8047.

Byl-li vydražitel sproštěn povinnosti složiti nejvyšsí podání k soudu prohlášením věřitele, že se toho vzdává a že se s ním (vydražitelem) — Čís. 8048 —
714
vypořádá, nemůže se onen věřitel domáhati povolení opětné dražby proto, že se s ním vydražitel nevypořádal.
(Rozh. ze dne 18. května 1928, R 1 286/28.)
Exekuční soud vyhověl návrhu záložny na povolení opětné dražby nemovitosti, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu záložny.
Důvody:
Prohlášením dovolací rekurentky v podání ze dne 18. prosince 1925, že se co do částky, která jí bude z nejvyššího podání přiřknuta, sama s vydražitelem vypořádá a že se toho vzdává, by přikázaná jí částka byla vydražitelem u soudu složena, byl vydražitel sproštěn povinnosti částku, která na dovolací rekurentku z nejvyššího podání připadne, zaplatiti hotově, to jest (§ 152 ex. ř.) složiti ji na soudě. Protože předpokladem opětné dražby jest (§ 154 ex. ř.), že vydražitel nejvyšší podání včas a řádně nezaplatil, totiž (§ 152 ex. ř.) je včas a řádně k soudu nesložil, od toho však, co se týče pohledávky dovolací rekurentky byl, jak uvedeno, sproštěn, není tím, že se vydražitel podle tvrzení dovolací rekurentky s ní podíle ujednání o přikázané jí částce nevypořádal, dán předpoklad pro povolení opětné dražby a rekursní soud právem zamítl dotyčný návrh dovolací rekurentky.

Citace:

Čís. 8047. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 741-742.