Čís. 8153.


O povinnosti manželského otce k výživě nezletilých dětí jest rozhodnouti v řízení nesporném.
V nesporném řízení, v němž má býti manželský otec přidržen k placení výživného nezletilým dětem, nutno zříditi dětem opatrovníka.


(Rozh. ze dne 21. června 1928, R I 437/28.) Návrh otcovského opatrovníka nezletilých dětí, by byl zamítnut návrh jeho manželky, aby byl zřízen opatrovník k činu za účelem přidržení otcovského opatrovníka k placení výživného manželským dětem, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel sám uvádí, že zatím jest řešiti jen otázku, zda má býti zřízen kolisní opatrovník jeho nezletilým dětem. V tomto směru nejen nejsou rozhodnutí nižších soudů ve zřejmém rozporu se zákonem (§ 16 nesp. pat.), nýbrž naopak úplně zákonu odpovídají. Nezletilé děti, o něž jde, jsou ve výchově matky, která nežije s manželem a navrhuje, by bylo manželskému otci uloženo placení výživného pro děti. O vyživovací povinnosti manželského otce k nezletilým dětem jest rozhodnouti v řízení mimosporném (rozh. čís. 1573, 3572, 3676 sb. n. s. a judikát dřívějšího nejv. soudu ve Vídni čís. 237 uveřejněný pod čís. 1664 úř. sb.). Podnět k tomuto řízení může dáti také matka, zejména, jsou-li děti v její výchově a výživě (§ 178 obč. zák.), ale sama nemůže doháněti otce k plněni vyživovací povinnosti a nemůže jen ve své vlastnosti jako matka zastupovati děti v tomto řízení, protože není jejich zákonným zástupcem. Otec je rovněž nemůže zastupovati, protože jde o jeho vyživovací povinnost, k jejímuž plnění má býti přidržen. Nutno tedy zříditi dětem pro toto řízení zvláštního zástupce. V tom smyslu rozhodl nejvyšší soud již nesčíslněkráte (na př. rozh. R I 1343/21, 1345/21, 1348/21, 1436/21, R II 421/21, R I 337/22, 555/22, 1177/22, R II 142/22, R I 24/23, 1024/23 a m. j.). V §§ 270 až 272 obč. zák. jsou uvedeny příkladmo případy, ve kterých jest nezletilcům ustanoviti zvláštního opatrovníka, a již tam jest uvedeno, že jim má býti zřízen opatrovník, jestliže »ve zvláštním případě otcem zastupováni býti nemohou« (§ 270 obč. zák.), jakož i »v záležitostech, které se mezi rodiči a nezletilým dítětem přiházejí« (§ 271 obč. zák.). Právě o takový zvláštní případ tu jde a nikoliv o odnětí moci otcovské, jak se stížnost vyjadřuje. I kdyby byla matka nenavrhla ustanovení kolisního opatrovníka, byl by tak musil soud sám od sebe učiniti podle §§ 270, 271, 187 obč. zák. a podle zásady vyslovené v § 2 čís. 2 nesp. říz. Táž zásada jest vyslovena pro řízení pozůstalostní v § 77 čís. 1 nesp. říz. a dochází výrazu také v § 51 obč. zák.
Citace:
č. 8153. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 923-924.