Čís. 8027.

Pokud ručí hostinský za úraz prasknutím láhve syfonu.
(Rozh. ze dne 5. května 1928, Rv II 627/27.)
Žalobkyně byla v hostinci žalovaného poraněna vybuchnuvší láhví se syfonem. Žalobní nárok na náhradu škody neuznal procesní soud prvé stolice důvodem po právu, připojiv se k posudku znalce, že úraz nebyl žalovaným zaviněn. Odvolací soud uznal žalobní nárok důvodem po právu. Důvody: Soud prvé stolice postavil se zcela na stanovisko znalce, který ,na jedné straně zkoumal příčiny výbuchu, což ovšem spadalo do jeho oboru, na druhé straně však řešil také otázku zavinění žalovaného, čímž však ze svého oboru vybočil a podjal se úkolu, který náležel soudu. Soud, přijav celý posudek za svůj, zřejmě vyslovil, že si osvojuje všecka jeho skutková zjištění. — Čís. 8027 —
683
která, nebyvše v odvolání napadena, jsou také pro odvolací soud závazná. Po té stránce z něho vyplývá, že výbuch syfonů není řídkým zjevem a že k němu dochází jmenovitě také při ochlazení a při vyprazdňování láhví. Příčinou jsou tu buď vady ve skle, vzniklé již při výrobě nebo teprve později (škrábnutí, trhlinky a pod.), buď náhlá změna teploty, nehledíc k možnosti zvýšeného tlaku z přeplnění syfonu, které v souzeném případě nebylo dokázáno. V den úrazu byla podle záznamu meteorologické stanice na české technice brněnské teplota ráno v 7 hod. 22° C, ve 14 hod. 22,1°, v 21 hod. 17,3°, od 7 hod. do 14 hod. byla oblačnost 2. stupně, t. j. bílé obláčky a kupky. K tomuto skutkovému podkladu přistupuje dále, co strany souhlasně udaly, že syfony byly zrovna za přítomnosti žalobkynč žalovanému dodány a že žalovaný ihned 3 až 5 z těchto dodaných syfonu postavil do kbelíku s vodou, v níž byly asi tři velké kusy ledu, že kbelík stál na pultě a že k výbuchu došlo, když byl kbelík ještě na pultě, aniž byl žalovaný se syfonem něсo dělal. Znalec a s ním souhlasně soud první stolice vylučuje zavinění žalovaného, protože prý neodpovídá za samovolné prasknutí, pokud k němu došlo vadností skla, a usuzuje, že ani teplota zjištěná pro den úrazu nemohla míti vliv na zrychlení příčin výbuchu vyplývajících z vadnosti láhví. V obou směrech nejde však již o zjišťování skutečností, které je předmětem důkazu, nýbrž o úsudky ze skutečností a o právní otázky, což obé zahrnuto je v uplatňovaném důvodu odvolacím. Soud odvolací má za to, že otázka zavinění žalovaného po právní stránce nebyla posouzena správně. Nezáleží na tom, co bylo skutečnou příčinou výbuchu v souzeném případě a kdo ji nakonec způsobil. Stačí, že žalovanému jako hostinskému musilo býti známo, jak soud odvolací má za to na základě vlastních zkušeností a znalostí, že při náhlém a značném ochlazení skla vůbec a jmenovitě silného skla, z něhož pro vysoký tlak musí býti zhotovovány láhve syfonové, a jež se proto nesnadno přizpůsobuje změnám v objemu způsobeným změnou teploty, sklo praská a že tento účinek je tím spíše očekávati u syfonu následkem vnitřního tlaku; při tom káže již obyčejná opatrnost počítati s tím, že mezi láhvemi mohou se vyskytnouti i takové, které mají vady za výroby vzniklé, nebo takové, které za používání byly poškozeny, poškrábány nebo slabě naraženy a že každá taková, třeba na pohled malá a neznatelná vada při náhlém a silném ochlazení a tím způsobeném zmenšení objemu může přivoditi výbuch, to tím spíše, že není zcela vyloučena možnost, že některý syfon může býti přeplněn a může tedy vykazovati zvýšený tlak vnitřní. Že z takového prasknutí syfonové láhve hrozí nebezpečí pro osoby v blízkosti stojící, nepotřebuje zajisté zvláštního důkazu. To všecko musí míti na paměti každý, kdo za takových okolností má co činiti s přehřátou láhví, tím více nutno to požadovati od hostinského, který se zřetelem k své živnosti a ke zkušenostem z ní vyplývajícím má si počínati se zvláštní obezřetností. To však podle názoru odvolacího soudu při zjištěném skutkovém stavu nelze říci o žalovaném — Čís. 8028 —
684
a dlužno ho proto uznati odpovědným za následky úrazu, k němuž jeho zaviněním došlo.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Z vývodů dovolatelových o tom, jak zachází se v domácnostech a v hostincích se syfony, nelze dovoditi, že syfony nejsou nebezpečné. Postačí již obecná známost vlastnosti skla, že praská při změněné teplotě. Právem dovodil z toho odvolací soud, že žalovaný neměl syfony za teplého dne přivezené postaviti na pultě do kbelíku naplněného vodou smíšenou s ledem, zejména, když jako hostinský nutně věděl, že obsah syfonu tlačí na stěny láhve. Nedostatek příčinné souvislosti vykládá dovolatel nejasně. Zavinění jeho spočívá i v tom, že kbelík s vloženými syfony nechal státi na pultě, čímž umožnil, že střepiny zasáhly žalobkyni, k čemuž by nebylo zajisté došlo, kdyby byl kbelík stál v úkrytu za pultem.

Citace:

Čís. 8027. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 710-712.