Čís. 7764.

Exekuci ku vydobytí nedoplatku okresní nemocenské pojišťovny jest povoliti na základě listiny, která jest vpravdě platebním výměrem, třebas byla označena jako výkaz nedoplatků.
(Rozh. ze dne 9. února 1928, R II 37/28.)
Na základě výkazu nedoplatků okresní nemocenské pojišťovny domáhala se okresní nemocenská pojišťovna povolení exekuce. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekučním titulem, sloužícím exekuci na základ, jest výkaz nedoplatků Okresní nemocenské pojišťovny v M. ze dne 12. září 1927. Podle ustanovení § 175 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n. může býti pojistné i s úroky vymáháno soudní exekucí na základě vykonatelného platebního výměru. Výkaz nedoplatků nelze na roveň postaviti platebnímu výměru a není výkaz nedoplatků exekučním titulem ve smyslu § 1 čís. 13 ex. ř.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by o rekursu znovu rozhodl nepřihlížeje k zamítacímu důvodu svého usnesení.
Důvody:
Napadené usnesení zamítá exekuční návrh, protože prý výkaz nedoplatků nelze na roveň postaviti platebnímu výměru a není výkaz nedoplatků exekučním titulem ve smyslu § 1 čís. 13 ex. ř., neuvádí však pro svůj názor žádných důvodů. Zajisté nezáleží na tom, jak okresní nemocenská pojišťovna v M. nazývá úřední listinu, podle níž se povoleni exekuce domáhá, zda ji nazývá platebním příkazem nebo výkazem nedoplatků ve shodě s § 1 čís. 13 ex. ř. anebo platebním výměrem ve shodě s § 175 zák. z 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n. Jde jen o to, zda lze předloženou listinu, ať už se jmenuje jakkoli, pokládati za platební výměr, a o tom nelze v souzeném případě pochybovati, neboť výkaz nedoplatků, totiž listina, o niž tu jde, udává zcela přesně, kdo — totiž povinný podnikatel — má komu — totiž vymáhající pojišťovně — co, zač a kdy platiti, ukládá povinnému, by podle toho vykázaný nedoplatek ihned zaplatil a hrozí mu pro případ nezaplacení následky exekuce. Neobstojí proto právní názor napadeného usnesení, že předložený výkaz nedoplatků není platebním výměrem a že tudíž z toho důvodu nelze podle něho exekuci povoliti. Ježto však rekursní soud — se svého mylného právního hlediska ovšem důsledně — se nezabýval ostatními vývody rekursu proti platnosti exekučního titulu, bylo jeho usnesení zrušiti a naříditi, jak se stalo.

Citace:

č. 7764. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 235-236.