Čís. 8006.

Kdo bez koncese dopravuje osoby, nemá nároku na náhradu škody proti tomu, kdo byť i na téže trati dopravuje osoby.
(Rozh. ze dne 26. dubna 1928, Rv II 713/27.)
Žalobce, podnikatel poštovních jízd na trati Dolní V.—M. domáhal se na žalovaných náhrady, ježto prý ho poškodili, zavedše autobusovou dopravu osob na trati H.—M.
Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Žalobce domáhá se náhrady škody z toho důvodu, že ho žalovaní, provozovavše podle jeho tvrzení bez úředního oprávnění na trati H.—M. autobusovou dopravu osob, poškodili v jeho prý výhrádném právu k obstarávání poštovních jízd na trati mezi D. V. a M., s nímž jest spojeno též právo k dopravě osob. Bylo na něm, by především dokázal, že mu příslušelo toto výhradné právo v době, za kterou náhradu škody žádá, t. j. v roce 1926. Tohoto důkazu však žalobce nepodal, jak nižší soudy právem uznaly. Neboť smlouvou o poštovní dopravě bylo sice na žalobce jakožto podnikatele ředitelstvím pošt a telegrafů přeneseno obstarávání poštovních jízd, spojené s dopravou osob, leč pod podmínkou, že si žalobce k této dopravě vymůže licenci od příslušné okresní politické správy. Podle sdělení okresní politické správy v M. bylo živnostenské oprávnění k dopravě osob na řečené trati uděleno živnostenským listem č. 20703/1920 poštmistra H-ovi, žalobce provozoval ony poštovní jízdy dříve jen jako zřízenec a teprve od oné smlouvy s ředitelstvím pošt a telegrafů, jako samostatný podnikatel. Podle téhož sdělení nebyla žalobci ještě ani dne 20. dubna 1927 udělena koncese pro dopravu osob, ježto nesložil kolkovné. Podniky periodické dopravy osob jsou podle § 15 čís. 3 živnostenského řádu živností koncesovanou: a při živnosti koncesované nabývá se živnostenského oprávnění teprve udělením koncese (§ 22 živn. řádu), jež má tedy účinek konstitutivní na rozdíl od pouhého živnostenského listu, který se vydává na opověď živností volných nebo řemeslných a má účinek pouze deklaratorní (§ 13 a § 14 f živn. ř.). Neměl-li tedy žalobce v roce 1926 ještě koncese k dopravě osob, neměl ani vlastního živnostenského práva k tomu a není již proto oprávněn uplatňovati nároky na náhradu škody z toho důvodu, že prý byl v tomto právu poškozen. Na tom nemění nic okolnost, že žalobce tuto dopravu osob, jak tvrdí, provozoval se souhlasem okres- — Čís. 8007 —
649
ní politické správy, neboť tím, že mu bylo dovoleno nebo trpěno, by tuto živnost provozoval dále i jako samostatný podnikatel na základě prvotního živnostenského oprávnění, uděleného poštmistru H-ovi, nenabyl a podle zákona ani nabytí nemohl samostatného vlastního živnostenského oprávnění.

Citace:

Čís. 8006. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 676-677.